Cesta k dosažení cíle bývá často trnitá a její začátek pramení často již z dětských let. Jakub Kovařík si splnil svůj sen a dnes spravuje fond o velikosti 40 mil. Kč. Při takovéto práci je potřeba mnoho disciplíny a koncentrace. Takovéto vlastnosti však nezískáte přes noc. Kubovi se to povedlo a dnes vydrží i několik minut v ledové vodě. Kde to vlastně všechno začalo?
Na slovo burza narazil asi každý z nás. Málo kdo ale ví co to je, případně jak funguje. Kuba již na základní škole, když ráno vstával do školy, často koukal na pořad studio burza. Velice ho pořad zaujal a proto na něj koukal každé ráno. Před svými spolužáky pak vyprávěl, co vše se dozvěděl, ikdyž to bylo spíše hlazení ega. Po přestupu na střední školu, která byla elektrotechnického zaměření, se Kuba s burzou moc nepotkával. V pozdějších ročnících si mohl zvolit volitelné předměty, kde byla na výběr ekonomie. Po prvních hodinách paní učitelka viděla v Kubovi zájem o předmět a proto začala předmět probírat hlouběji. V těchto hodinách se poprvé dozvěděl o obchodování a naučil se základní informace.
„Po maturitě bylo jasné, že ekonomie je to, co mě baví. Rozhodl jsem se jít na vysokou školu ekonomickou.“ Burza ale musela stranou. Škola byla náročná a učení Kubovi zabíralo většinu volného času. Nicméně na hodinách mikroekonomie se učili o základech obchodování. Zjistil, že existují demo účty, poprvé slyšel o fundamentálních zprávách a čím víc se dozvídal informací, tím víc mu docházelo, že to nebude úplně sranda. Zároveň ale věděl, že je to to, co chce dělat.
Po prvním ročníku vysoké školy se objevila příležitost, kterou Kuba nedokázal odmítnout. Měl možnost odcestovat do USA. Škola šla stranou a Kuba nasedl na letadlo směr západ. Po prvotním nadšení narazil na realitu. Bydlení a práci, kterou měl přislíbenou, neměl. Musel se postavil na vlastní nohy a přežít. „Zjistil jsem, že 500 dolarů, se kterými jsem přijel není úplně tolik, kolik jsem si myslel. Začal jsem obcházet všechny podniky ve městě a sháněl práci. Všude mě odmítali a já musel strávit 14 dní na ulici.“ Po dlouhém hledání narazil na luxusní hotel. Řekl si, že za zkoušku nic nedá a že se půjde zeptat. Štěstí se na něj usmálo a dostal práci.
Po několika týdnech, kdy se Kuba velice rychle zapracoval a dostával přidáno se pro něj situace stala klidnější. Našetřil si peníze, měl kde bydlet a mohl si vydechnout. Jednoho dne se v hotelu pořádala konference na téma obchodování na burze. Vstupné bylo 600 dolarů. Kuba neváhal a šel tam. Dozvěděl se mnoho informací a zároveň poznal svého mentora, který ho následně učil všemu, co o obchodování věděl. Otevřel si obchodní účet a začal na ostro.
Po roce a půl se vrátil do České republiky, kde se rozhodl, že založí fond. Oslovil svého bratrance, kterého pro tuto myšlenku nadchnul a šli do toho. Podařilo se fond postupně vyplnit a pustili se do toho. Cesta je ale často trnitá a bylo tomu tak i v tomto případě. Po obrovské ztrátě, která vznikla kvůli překliku, museli čelit svým investorům. Celá situace dopadla skvěle a fond už jen kvete.
Dnes Kuba spravuje fond o velikosti 40 mil. Kč, vede několik dalších firem, buduje svou osobní značku a hlavně pracuje sám na sobě. „Chci být v životě spokojený, proto na sobě pracuji každý den.“ Půst, ledová voda, pohyb, zdravé stravování, to vše jsou věci, které Kuba dělá pravidelně, aby si zachoval zdravé tělo, budoval disciplínu a koncentraci. „Peníze pro mě nejsou na prvním místě. Chci svou práci dělat dobře a žít spokojený život.“