Motivace je základem k úspěchu, jakmile totiž chybí, není prakticky důvod k něčemu směřovat. Pokud budeme definovat motivaci, pak se musíme shodnout na tom, že JDE O SÍLU, která nás pohání k činu. Existuje motivace vnitřní a vnější. Ta druhá jmenovaná je často na programu školení a motivačních přednášek, po kterých posluchači mají být nabiti skvělou energií a chutí k činu. Jenže nestačí
O vnitřní motivaci
Avšak vnitřní motivace je osobitá každému z nás. Ivo Toman (ve své knize „Motivace zvenčí je jako smrad“, 2010) uvádí, že každý z nás se narodí s danou vnitřní motivací, která je zásadní v tom, zda je člověk posléze V ŽIVOTĚ ÚSPĚŠNÝ či naopak není. Avšak i tak jde o podnět, který je jen jistým předpokladem, který může úspěch předurčit, ale nikoliv zaručit. Svoji vnitřní motivaci je nutno posilovat.
Dost však školního výkladu
Jestliže má sportovec uspět při utkání, závodech, pak musí mít, mimo jiné i nejen kvalitní vybavení, a také PŘEDPOKLAD, ale především dlouhou, složitou přípravu, někdy si sáhne až na dno svých sil, ale v konečné fázi je schopen zabojovat o nejvyšší příčky a zvítězit. K tomu však vede dlouhá cesta tréninků a posilování.
Vzdávat se hned na začátku má stejný dopad, jako si zaplatit lekce angličtiny a nikdy tam nejít. Nejenže člověk utratí naspořené prostředky, ale především si zaplatí za snížení sebevědomí a sebeúcty.
Představme si vnitřní motivaci jako sval
PROČ tak sportovec činí, když se nejednou zraní, přepíná svaly, nemůže popadnout dech? Proč raději, jako mnoho jiných osob nesedí doma v teple, pěkně u televize a neužívá si VOLNA před pravidelnou pracovní rutinou?
Protože chce MNOHEM VÍC, než tito lidé. Každý pokrok, který udělá, jeho trenér měří – zrychluje se, je přesnější, má větší výdrž, sám pociťuje, jak jeho tělo sílí. Moc dobře ví, že pokud jen minimálně ubere ze svého snažení, ztratí více, než původně získal. To jej vnitřně pohání k tomu, že nepřestane. Naopak vidina DOSAŽENÍ nejvyšší mety je pro něj mnohem jasnější, než na začátku. Věří si, má chuť a stále více a více chce v trénování pokračovat.
Nikdy nikdo nevyhrál seriál soutěží tak, že měl pouze štěstí. V první řadě je to disciplína, kterou musíš mít a pak i výdrž. To je recept na posílení své vnitřní motivace.
Jeho vnitřní motivace je natolik posilněná, že ani přestat nemůže.
Když chcete uspět, musíte to udělat jako sportovec. CESTA k vytouženému zlatu je složitá, plná překážek, někdy i pádů „na hubu“, ale pokud to vzdáte, nebudete nikdy úspěšným. Posilujte svoji vnitřní motivaci k činu po svém, dávejte si MALÉ CÍLE, ale ty svědomitě plňte. Jedině tak se DOSTANETE na opravdový vrchol.
Nezalekni se velkých cílů. Je to jako když ti přinesou v restauraci pořádný steak. Taky si jej celý nestrčíš do pusy, ale postupně ukrajuješ. V životě postupuj přesně tak, jak si krájíš jednotlivá sousta – postupně, klidně a jasně.