V tomto seriálu se z různých úhlů podíváme na mentální trénink. Rozebereme co to mentální trénink vůbec je. Podíváme se na jeho druhy a pokusíme se osvětlit na čem je tento druh tréninku založený a co nás má naučit. O tréninku naší mysli byly popsány stohy knih, ale i přes to se stále často považuje vymyšlenou povídačku. A je tomu skutečně tak? Nebo je mentální trénink jen reklamou nafouknutá bublina, která krásně vypadá, ale výsledky jsou pochybné? Právě na tuto otázku se pokusíme odpovědět v prvním díle našeho seriálu.
Starověcí Indové, Číňané, Keltové či Japonci
V první řadě je třeba odpovědět na otázku, co to mentální trénink vlastně je. Tento pojem není přesně definovaný. Mezi velmi známé druhy patří meditace, vizualizace nebo soustředění na bod. Ve skutečnosti druhem mentálního tréninku je například i modlitba, protože hluboká modlitba se může považovat za druh meditace. Díky tomu, že podobných „tréninků“ je celá řada tak je zároveň velmi těžké určit, kde vlastně vznikl. Jediné s určitostí víme, že je s námi mentální trénink už velmi, velmi dlouho. Pokud jde o klasický druh meditace, jak jí vnímáme v západním světě, tak ten pochází pravděpodobně s Indie. Pokud navštívíte kurzy meditace tak s největší pravděpodobností vás naučí základy indické meditace. Pro starověké, a vlastně i současné indické náboženství (hinduismus), je meditace ve velkých chrámech druhem modlitby. Ale pozor, nesmíme si pojem modlitba vyložit po „našem“. V západním světě se modlitba podobá otevřené zpovědnici, kam se věřící chodí v duchu vypovídat ze svých problémů a hříchů. V kultuře na východ od nás, se modlitba v podobě meditace, chápe jako spojení s vlastním duchovnem a díky tomu má člověk najít sebe sama, očistit se a najít zpět ztracenou rovnováhu.
Všemohoucí trénink mysli, nebo něco mnohem obyčejnějšího?
Všeobecný problém mentálního tréninku, je jeho nafukování a zveličování. V literatuře je často mentální trénink popisován jako „Aladinova lampa“, která vám jako v pohádce splní vše, co si budete přát z křesla vašeho pokoje. Každý rozumně uvažující člověk pochopí, že to není tak růžové jak to vypadá. Tak jak je to ve skutečnosti? Mentální trénink je výborná věc, která má spoustu druhů, technik provedení, ale bohužel i hodně úskalí.
Jednoduše řečeno, žádná z technik mentálního tréninku vám nezaručí bohatství z křesla vašeho obývacího pokoje. Asi nejvíce zveličovanou formou mentálního tréninku je vizualizace. V literatuře se často píše, že pokud něčeho chcete dosáhnout, tak musíte být schopni si to představit. Chcete mít hromadu peněz? Snadné, prostě si to představte a vesmír vám to zařídí. Vypadá to snadně, že? Literatura většinou pracuje s pojmem „zákon přitažlivosti.“ Na názvu nesejde. Důležité je, že podle zákona přitažlivosti, můžete získat věci, osoby a události tím, že na tyto věci budete dostatečně myslet. Nedá se popřít, že časté soustředění se např. na bohatství nám pomůže zbohatnout. Problém je v tom, že se to nestane samovolně nějakým povelem shůry. Ve skutečnosti se náš mozek začne víc na danou věc soustředit a přemýšlet nad ní. Pravděpodobně nás napadne spásná myšlenka, jak se skutečně k bohatství dostat, ale poslední krok je zase jen nás. Nakonec musíme vyjít na vzduch a konat.
V první díle tohoto seriálu jsme rozebrali co to mentální trénink je, lehce jsme se otřeli o kulturu, kde vznikl a nakonec jsme osvětlili první problém, který mentální trénink provází. Znovu jsme se dostali až ke starému a dobrému výsledku. Za všechno co děláme a za to, jaké máme výsledky, si ve větší míře můžeme sami. Takže vstaňte z křesla, vyjděte ven a pracujte na sobě.
V dalším díle se konkrétněji podíváme na různé techniky mentálního tréninku, jak tyto určité metody provozovat. Můžete se těšit na další pokračování, které vyjde do konce měsíce srpna.