Život cestovatele, etnografa, vědce a spisovatele JUDr. et PhDr. Miloslava Stingla patří bezesporu k nejpozoruhodnějším lidským příběhům dvacátého století.
Zažil blokádu Kuby, objevil ruiny mayských měst, rodil eskymácké děti v Arktidě. V době neprodyšně uzavřených státních hranic a bez ohledu na politickou situaci procestoval 150 zemí a teritorií celé planety, podniknul 14 cest kolem světa, ovládl 17 světových jazyků a dialektů. Stal se celosvětově uznávaným spisovatelem, který přibližuje milionům čtenářů po celém světě život za hranicemi jejich země. Své výzkumy uveřejnil v 43 knihách, jež vyšly ve 240 vydáních v nákladu převyšujícím 17 milionů výtisků. Je jediným Čechem, jehož přijal indiánský kmen za svého náčelníka.
Když se setkáte s panem doktorem Miloslavem Stinglem, ohromí vás svou skromností, úctou k lidem, přátelským milým projevem, a ve svých téměř 86 letech neutuchajícím smyslem pro humor. Jeho životní zkušenosti a zážitky byste mohli poslouchat celé hodiny. Jen velmi málo lidí na této planetě se může chlubit tím, že se setkali tváří v tvář s papuánskými lidojedy, hovořili s Fidelem Castrem, kamarádili s králem Tongy, objevili neznámý indiánský kmen nebo přežili požár lodi poblíž břehů Afriky.
Pravdou je, že pan Miloslav Stingl, světoběžník a indiánský náčelník kmene Kikapú, jehož dům s ním ještě donedávna obývalo též 280 kufrů z bezpočtu expedic, kdysi prohlásil, že neplánuje napsat svou vlastní biografii. Protože jej dnes trošku znám, troufám si říci, že by svůj slib dodržel, kdyby… kdyby se neobjevil Adam Chroust, který se rozhodl, že o něm ten životopis napíše. Adam studoval historii na Masarykově Univerzitě v Brně, dnes působí jako dokumentátor, producent a projektový manažer, několik let organizuje Cestovatelské středy v Národním muzeu v Praze. V životě ho vždy fascinovala setkání s osobnostmi, do jejichž života se významně promítají mezníky české a světové historie.
A tak najednou sedím u kávy mezi mladým mužem Adamem Chroustem a seriózním gentlemanem Miloslavem Stinglem, jenž budí respekt a obdiv každým svým gestem. A věřte mi, bylo to setkání, na které asi nikdy nezapomenu.
„Viděl jsem největšího cestovatele východního bloku, o němž nikdo nic nevěděl, jehož příběh nikdo neznal, a on se o něj s nikým nechtěl podělit. Přišlo mi neuvěřitelné, že nikdo neví, jaké cesty podniknul, kudy jezdil a jak vše dokázal. Tím spíš, že je nejprodávanější český spisovatel všech dob a cestovatelská legenda, jež si ničím nezadá s dvojicí Hanzelka Zikmund. Cítil jsem za tím velkolepý příběh a chtěl ho objevit.“
Asi to tak má být, že kniha o neobyčejném člověku vzniká neobyčejně. V duchu si říkám, že je to možná až trochu odvážné mluvit o tomto díle jako o knize. Není to jen souvislý text rozdělený do kapitol doplněný o obrázky, je to strhující příběh člověka, který si moc nezadá s romány J.R.R. Tolkiena. A zatímco jeho romány vznikly pouze v jeho hlavě, tyto napsal sám život.
A tak se vlastně dá říci, že kniha o člověku, který snil o tom, jak bude cestovat, vznikla díky o dvě generace mladším muži, který snil o tom, že příběh svého hrdiny sepíše.
Měla jsem připravené spousty otázek, ale odpověď hned na tu první mne doslova uzemnila.
A jak to všechno začalo?
„Víte,“ povídá pan doktor Stingl, „já jsem se poměrně brzy, a to už ve čtyřech letech, naučil číst. Ale to není žádná moje zásluha, to se prostě přihodilo,“ dodává se skromným úsměvem. „Miloval jsem knihy Karla Maye a zatímco ostatní děti si venku na indiány jen hrály, já potají doma spřádal plány, jak to udělat, abych ty opravdové indiány mohl jednoho dne navštívit. V deseti letech jsem namaloval mapu světa a naplánoval si kolem něj roční cestu. Tehdy jsem ještě netušil, že moje třetí expedice bude přesně podle toho dětského plánu, pouze s malým rozdílem – místo lodí bylo logičtější z Japonska na Havaj letět letadlem. Jako malý chlapec jsem nemohl předvídat, jaký letecký boom za mnoho let nastane.“
„Nebýt tady Adama,“ povídá pan Stingl s vděčností v hlase, „který mi položil tisíce otázek, nikdy bych si nevzpomněl na události, o nichž jsem si myslel, že jednoho dne upadnou v zapomnění. Dnes jsem velmi vděčný také Nakladatelství JOTA, které v Adama mělo důvěru a vydání knihy zaštítilo. Bez toho by tato biografie za mého života nevznikla.“
Adame, co pro Vás bylo v tom čtyřletém období, kdy kniha vznikla, vůbec nejtěžší?
„Největší výzva byla detailně zmapovat největší expedice pana doktora. Především však objevit hlavní momenty, které jeho život nasměrovaly tam, kam se ubíral. Přestože napsal mnoho knih, nikdy nechtěl napsat autobiografii a nejen já se obával, že jeho moudrost a životní zážitky nebudou nikdy zaznamenány. V dnešní společnosti mi chybí obdiv k masarykovským hodnotám a respekt k lidem, kteří dokázali výjimečné věci. Chtěl jsem na jednom neobyčejném příběhu vytvořit vzkaz, že pokud si půjdete za svým snem, můžete dokázat cokoliv.“
„Při práci se mi podařilo zdokumentovat například první Stinglovo setkání s Jeho Svatostí dalajlámou roku 1974 v Dharamsale, jež držel desítky let v tajnosti, projít deset tun archivních materiálů nebo prozkoumat přes 150.000 fotografií ukrytých v jeho soukromém archivu. Cítil jsem se jako Howard Carter při objevování Tutanchamonovy hrobky.“
Čím je kniha zajímavá?
„Celá kniha je koncipovaná tak, aby měl čtenář pocit, že sedí večer s panem doktorem u krbu, je přítmí, praská oheň a se sklenkou dobrého pití naslouchá vyprávění o jednom neuvěřitelném, bohatém a obdivuhodném životě.“
Kombinuji psaný text s úryvky ze Stinglových knih a desítkami jeho komentářů, uvnitř naleznete přes pět set fotografií, dvoustránkové, ručně malované mapy od geniální ilustrátorky Elišky Chytkové, nahrávky z archivu Českého rozhlasu, filmy a rozhovory z archivu České televize, které uspořádal tým okolo režiséra Petra Horkého, repliku Stinglova cestovního pasu a mnoho dalšího. Odpracoval jsem na celém projektu více než 4000 hodin a co je symbolické, knihu dopsal na den přesně po čtyřech letech od našeho prvního setkání (24. 9. 2016, pozn. autora).“
„Vše, co jste, jste ze svého dětství.“
(oblíbený citát pana doktora od Antoine de Saint-Exupéry)
Na začátku jsem se ptala, jak vlastně kniha vznikala a kde je její místo. Na rovinu, nejsem ani filozof, ani dějepisec či knihovník, jsem žena, která má svůj okruh závazků, věcí, které ji naplňují a stejně jako většina z nás má své sny. Sny, jež dělají svět barevnější, laskavější a nějak hezčí. Tato výpravná kniha řadu z nich vytáhla na světlo. Dala jim křídla, touhu a chuť někam vyrazit, objevovat a divit se. Tahle kniha jim totiž říká, že žádný sen není dostatečně bláznivý, aby se nedal uskutečnit.
Ráda bych poděkovala za hřejivý impulz, který jsem dnes dostala. Za naději zabalenou do křídového papíru, za to, co je mezi řádky. A víte co? Jdu si koupit kufr! A kam pojedu? Ne, ne to nikomu neřeknu, to je tajemství. Ale garantuji vám, že až příběh pana Stingla dočtete, jistě pochopíte.
Ještě předtím však přijďte s Adamem a indiánským náčelníkem Miloslavem Stinglem tuto jedinečnou biografickou knihu, jejíž kmotrou se stane Dagmar Havlová, 2. listopadu odpoledne pokřtít, a přijměte ode mě tuto laskavou pozvánku jako předčasný vánoční dárek.
Fotografie: František Ortmann (úvodní fotografie a přebal knihy), Alena Stupková