fbpx

2 dubna

Slečna z Teplic, která toho ve svém věku dokázala víc, než většina lidí za celý život

0  comments

K jako kreativní, A jako atletická, T jako temperamentní, E jako energická, Ř jako řídící jednotka, I jako inteligentní, N jako neobyčejná, A jako ambiciózní.

Může vám to připadat jako dětská říkanka, ale tohle jméno přesně vystihuje osobnost s velkým O. Kateřina Sigmundová – neobyčejný člověk na svém místě, ve svém světě, obklopený svou crew.

Jasný cíl, jasný směr, který nikdo nezmění. Každý rodič může říci, že jeho dítě má talent, ale já vím na 100%, že kdokoliv, kdo jí zná, vám toto potvrdí. Už ve svém útlém věku moc dobře věděla, kým bude a co bude dělat. Je to jeden z mála lidí, kteří neřeší okolí a jdou si za svým snem. Tenhle sen, tenhle životní styl je čistě umělecký. Kdo může říct, že umí tančit jako bohyně?

Kateřina je taneční choreografka, která dovedla svou skupinu ke zlatu na mistrovství České republiky v roce 2015, vymýšlí všelijaké taneční projekty či soutěže, umí fotit, a málokdo ví, že je k tomu všemu také dětská mistryně v dámě (desková hra).

Za vším je spousta tvrdé práce, tréninků, pokory, odhodlání a respektu. Nebojí se bojovat za správnou věc, ale nikdy nejde přes mrtvoly. Ve svých 25 letech toho zvládla opravdu hodně. Je zakladatelkou České taneční databáze, lektorkou a choreografkou ve skupině VIVAjump Teplice, fotografkou, organizátorkou tanečních soutěží, začínající grafičkou a v současné době rozjíždí s kamarádkou vlastní pořad o tancování.

Má za sebou úspěšné studium na vysoké škole a před sebou celý život. Důležité je zmínit, že to není kopie jiného života či stylu. Tato koncepce je čistě její. Největším soutěžním úspěchem je letošní zlato. Dokázala zkrotit a kompletně sehrát skupinu 35 lidí od 25 do 50 let.

11312663_10204566153662233_117378678903610522_o

Někteří ze skupiny by jí mohli být i rodiči (její maminka je sama nadšenou členkou). Dává tak příležitosti těmto ženám i mužům plnit si své dávné sny – několika z nich se za dobu působení této skupiny doslova převrátil život na ruby. Ono to může znít trochu nadneseně, ale málokdo má v tomto věku odhodlání a sebevědomí k tomu stoupnout si na osvětlené jeviště před stovkou cizích lid. Tito lidé to díky Káťe dokázali a nyní tvoří naprosto dokonalý sehraný tým. Dokázala si u nich vybudovat respekt, ale zároveň velmi blízky kamarádský vztah.

Jestli přemýšlíte, zda je to vůbec možné, tak ano, je. Nemá za sebou žádné sponzory. Nikoho, kdo by jí pomáhal zlehčit cestu. Je to pouze ona. Pro mnohé lidi paličaté a arogantní pískle, které nic nedokázalo. Je drzá a prý nemá vztah k dětem. Jak by pak ale mohla vést dětské tábory a učit děti tančit? Pořádat dětské oslavy či animační programy, organizovat představení, kde tančí přibližně 300 tanečníků, z nichž minimálně polovinu tvoří děti?

Ať se vám to líbí či ne, ať jí znáte nebo ne, věřte, že tohle všechno opravdu dokázala s úsměvem a grácií. Její kreativita je neuvěřitelná. Tanečnímu umění se věnuje už více než 22 let.

Kačko, jak bys popsala svůj životní styl?

Líbí se mi, jak na začátku článku píšeš „tenhle životní styl je čistě umělecký“ – nikdy jsem si asi neuvědomovala, že vlastně dělám samé umělecké věci. Beru to všechno jako jasnou věc, která mě nějakým způsobem provází celým životem. Možná je to tím, že jsme celá rodinka tak trochu umělecky založená a od dětství nás mamka dávala na všelijaké kreativní kroužky, tábory atd. Neumím si představit, že bych třeba pracovala někde, kde se nedá pořádně kreativně vyblbnout – já bych se asi zbláznila.

bb

Každý den se s radostí vypořádávám s nějakými úkoly, které díky bohu mohu dělat dle své fantazie. Jsem nadšená z každého nového projektu, do kterého mě někdo zakomponuje, nebo který si sama vymyslím. Často soutěžím v různých kreativních soutěžích a musím zaklepat, ale zatím mi to docela vychází (přátelé neustále říkají, jaké mám štěstí atd., ale prdlajs – kdo si na to ten čas neudělá a nesoutěží, tak prostě nevyhrává).

Z čeho čerpáš energii a kde se berou všechny tvé nápady?

Energii 100% z lidí kolem mě – zpětné vazby od mých tanečníků, spolupracovníků či šéfů, ať už jsou pozitivní či negativní – jsou mým hnacím motorem. Jsem závislá na upřímnosti, a když mi ji někdo dá, jsem schopná pracovat naplno. Naopak když zjistím, že ke mně nebyl někdo upřímný, dokáže to se mnou tak zahýbat, že se neznám. V neposlední řadě mi energii dodá vždy dobré jídlo (hodně dobrého jídla).

No a nápady se rodí snad úplně ze všeho, co kolem mě existuje – lidé, město, roční období, příběhy, filmy, hudba … i v tom dobrém jídle by se nějaká ta inspirace určitě našla.

Kam vlastně směřuješ?

Kam směřuji? Toť záludná otázka. Nejjednodušeji mohu odpovědět, že jednou chci ovládnout teplickou kulturu. Dost lidí se pozastavuje nad tím, když říkám, že chci stejně zůstat navždy v Teplicích (neříkám, že v kuse, ale minimálně tu prostě zestárnu). Miluji Teplice, ale mrzí mě jejich kulturní nedostatky. S tolika lidmi už mám tak moc plánů, ale to by se tu muselo nejdřív změnit dost věcí uplně jinde. Třeba na radnici.

Jsi velice inspirativní žena. Co tě přivedlo k tanci a k tomu všemu, co děláš?

K tanci jedině mamka – ve 3 letech jsem asi pořádně nevěděla, do čeho nás to se ségrou narvala, ale díky bohu za to. Maximálně nás v tom vždy podporovala a moc nám fandila, a to je si myslím to nejdůležitější. Dneska, když vidim u nás ve skupině nějaký maminky, který se absolutně nezajímají, nebyly se kouknout na žádný soutěži nebo vystoupení, kde jejich dítě vystupuje – je mi z toho doslova na zvracení. Ale nebudu to víc komentovat.

Všechno ostatní, co dělám, vyplynulo tak nějak z mého volného času, když už jsem si třeba řekla, že nechci „jen“ učit tancování – co třeba zabruslit do jiného zákoutí? … tak třeba vymyslím soutěž nebo třeba taneční databázi, protože tady nic takového není, a nebo třeba taneční pořad, protože je to suprová možnost setkat se se zajímavými lidmi a přitom dělat stále to, co nejvíc miluji.

Na druhé straně focení a grafika – to jsou takové moje dvě velké záliby, při kterých odpočívám od toho tanečního světa. Věnuji se tomu jen pár let a lidem kolem mě se to celkem líbí, tak se v tom snažím stále zdokonalovat a pořád mě to neuvěřitelně baví.

Co je tvým motem?

Staré, dobré a pořád silné „Co tě nezabije, to tě posílí“. Proto vznikla i www.ceskatanecnidatabaze.cz

ctds

 


Tags


You may also like

{"email":"Email address invalid","url":"Website address invalid","required":"Required field missing"}

Get in touch

Name*
Email*
Message
0 of 350
>

Privacy Preference Center