To, jak smýšlíme, ovlivňuje naše každodenní chování. Ovlivňuje to i to, jak vnímáme sami sebe a naše šance na úspěch. Dost často dostáváme nálepky. Nálepku flegmatika, introverta, nálepku toho, co nemá hudební sluch. A přesně tak to budeme mít celý život. Nebudeme umět hrát na klavír, protože nám v dětství opakovali, že na to nemáme. Talent je jako karty – dostaneme ty nejlepší, ale stejně prohrajeme. Pokud aktivujete rozvojové myšlení, naučíte se své talenty správně využívat a rozvíjet.
Jedna z nejlepších psycholožek a autorka knihy Nastavení mysli, Carol Dweck, přišla na to, že pokud člověk změní své myšlení, dokáže tím ovlivnit svůj život. Není to tedy tolik o místě, kde žijeme, počasí nebo třeba o zaměstnání. Jde o naše přesvědčení. Sami zodpovídáme za svou spokojenost. Pokud si to uvědomíme, naše kvalita života rapidně vzroste. Začne se nám lépe dařit, budeme mít lepší vztahy i větší úspěchy v práci.
Podle Petra Ludwiga, autora knihy Konec prokrastinace, se lidé rozdělují na dva typy – lidé s růstovým (rozvojovým) myšlením a myšlením fixním. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?
Lidé s fixním myšlením se často vyhýbají výzvám, jelikož by se mohlo ukázat, že ve skutečnosti nejsou tak dobří. Snadno se vzdávají. Podceňují sílu snahy, jelikož mají v hlavě zafixované, že vše je už dávno dané osudem a oni na tom nic nezmění. Taktéž nepřijímají zpětnou vazbu a cítí se špatně, když jsou ostatní úspěšní.
Naopak člověk s rozvojovým myšlením výzvy vyhledává, protože se těší na to, až se naučí něco nového. Orientuje se na cestu, nikoli na cíl a překážky ho posilují. Má sebedisciplínu a čas, který tráví učením, vnímá jako nejlépe využitý. Kritiku vnímá jako nástroj posunu kupředu. V úspěchu ostatních vidí inspiraci.
Nastavení mysli ovlivňuje hlavně tři oblasti našeho života. Sebevzdělávání, vztahy a vedoucí schopnosti. Jsme ovlivňováni tzv. zpětovazebnými smyčkami. Pokud člověk dělá to, co mu jde, baví ho to, o to mu to jde lépe a též ho to i více baví. Naopak pokud dělá něco, co ho nebaví, je z toho otrávený a unavený, upadá do depresí a o to méně ho to baví.
Proto neplýtvejme energií na věcech, které nás nenaplňují.
Strhněme ze sebe všechny nálepky a žijme tak, jak jsme si to vysnili.
Stále poznávejme nové a nové věci a nikdy nemějme dost.
Přiznejme si, že nemáme vždy pravdu.
Přijímejme názory ostatních, ale nevěřme všemu.
Buďme otevření a přijímejme kritiku jako posun kupředu.
Dívejme se na věci i z jiného úhlu.
BUĎME NEJLEPŠÍMI VERZEMI SEBE SAMA.