Těžké časy jsou prý ty nejpřínosnější. Netroufnu si tuto tezi zevšeobecnit, avšak je případ, kdy ji lze použít. Je jím nedávná finanční krize. Na jejím konci stanuly, z mého pohledu, dvě zásadní věci – sdílené užívání věcí a kryptoměna. Právě kryptoměnám je zasvěcen následující rozhovor s podnikatelem, vedoucím zájmového pohybového kroužku, lektorem lyžování a specialistou v oblasti kryptoměn, Richardem Januáriem.
Dvaceti šestiletý Slovák se podnikaní začal věnovat už v průběhu studií na vysoké škole ekonomické. Zpočátku šlo o občanské zájmové sdružení, které stále vede, Follow the beat, s nímž zprostředkovávají dětem s rodiči pohybové aktivity zdarma . Při řešení financování občanského sdružení se poprvé dostal do kontaktu s kryptoměnami, které jej dovedly až k asociácií GSA.
„Kavárnu jsme otevřeli za pomoci asociace GSA, což je skupina na rozvoj udržitelného podnikání a každý projekt v ní musí splňovat tři základní principy: udržitelnost sociální, ekologickou a ekonomickou.“ Ve výsledku to znamená, že část zisku se použije pro investice do jiných projektů. Zároveň si GSA jako platidlo vytvořila kryptoměnu Macro, která je podle Richardových slov velmi specifická a zajímavá.
Nad čím si však mladý podnikatel posteskl je objem a reliabilita informací ohledně kryptoměn. „Tento článek však není odborný,“ upozorňuje, „je spíše obecný, aby čtenáři věděli, o co se vlastně jedná.“ Odkud se vzal takto konspirační název? Vychází ze jména kryptografie, což je věda zabývající se šifrováním. „Takže kryptoměna je vlastně šifrovaná měna. Ještě snad doplnit, že žádná nemá fyzický charakter.“
Trocha historie a vlastností
Celé to začalo u Bitcoinu, což je ostatně nejznámější z tohoto druhu platidel. Vznikla na konci krize v roku 2008. Krajinou původu Bitcoinu je Austrálie. Důležité je rovněž si říci, proč vlastně vznikla: „Kryptoměny jsou rychlejší než bankovní převod, jsou bezpečnější, anonymní a hlavně jsou levnější.“ Trvalo to osm let, než si Bitcoin získal popularitu. Avšak v poslední době se s kryptoměnami roztrhl pytel a je to právě z výše uvedených důvodů. A Richard uvádí ještě jeden: „Bitcoin dokázal zvýšit hodnotu vložených peněz a to rovnou několikanásobně.“
Nemůžu si odpustit kousavou otázku; čím to, že jsou tato platidla bezpečnější. „Přinesly s sebou unikátní kódovací systém dat známý jako blockchain. Přirovnal bych to například ke kolu. Když člověk objevil kolo, zjistil, že je to nejlepší způsob, jak něčím pohybovat. Podobně je to i v tomto případě.“ Data se ukládají do samostatných celků zvaných „block“. Ty se řadí do řetězce jeden za druhým, proto „chain“. Databáze je chráněná šifrováním tak, že zaručuje bezpečnost informací. O blockchainu se mluví nejen jako o technologii pravdy, odborníci v něm vidí jeden z nejpřevratnějších objevů od vzniku internetu nebo kryptoměn, s nimiž jde ruku v ruce.“
„Využití v praxi mohou být rozličná…“
„…blockchain nalezl své využití i jinde, než jsou kryptoměny. Je to něco, co dokáže uchovat informace, zašifrovat je a velmi rychle je poslat dál.“ Poté následuje dlouhý výčet všech oblastí využití přes účetnictví až po státní či firemní administrativu. Jako zářný příklad může sloužit kryptoměna s názvem Ripple, která je ve skutečnosti spíše programem s využitím v účetnictví.
V čem lze však tuto inovaci, kterou lidstvo dostalo do rukou, využít v praxi, například pro podnik? Richard určitě doporučuje vyzkoušet platební systém a směřovat tímto směrem. Dodává však, že je třeba si nejdříve něco o daném tématu zjistit. „Zároveň tím lze velmi snížit firemní náklady, jelikož se na tyto transakce nevztahují daně ani poplatky. Dokonce si myslím, že jde i o výborný marketingový tah, protože lidé vyhledávají obchody, kde lze platit kryptoměnou.“ Pro nepodnikatele je zde samozřejmě možnost zkusit do některé z těchto měn investovat, čemuž se ostatně věnuje i Richard. Podle jeho slov se to podobá obchodování na burze, jen s tím rozdílem, že jde zatím o pole neorané. „Jediné riziko spatřuji v tom, že nějaká kryptoměna klesne na hodnotě, nicméně zatím o tento segment zájem jenom roste a snad žádná z nich nemá větší potíže.“
Je však ještě něco, co by s sebou mohly podle Richardových slov kryptoměny přinést: „Věřím tomu, že si lidé spočítají, jak výhodné pro ně je vzít svoje finance z rukou bank a státu a vložit je někam, kde nad nimi mají absolutní kontrolu, navíc anonymně. Alespoň na Slovensku banky spíše berou než dávají a konečně se otevírá možnost, kdy lidem nebude brát nikdo. S tím, jak rychle se dnes šíří informace je to otázka několika let maximálně. Osobně si myslím, že už konec letošního a příští rok budou velmi zajímavé.“
Závěrem se ptám, zda nemá Richard nějaký vzkaz pro Vás, čtenáře Světa úspěšných:
„Určitě bych čtenářům pověděl, že pokud chtějí chránit hodnotu svého majetku, je dobrou alternativou zjistit si něco více o kryptoměnách a případně jim dát šanci.“