Před několika dny Richard Branson po čtvrtstoletí našel, jak již FirstClass uvedl, „kluka z telefonu, který ho inspiroval.” Hledání tím končí. Již v roce 1988 byl Branson pozván do televizní show v BBC a v přímém přenosu mu byl položen dotaz prostřednictvím telefonu „Přemýšlel jste někdy o tom, že poletíte do vesmíru?” To byla ta osudová chvíle, kdy si Branson do poznámek zapsal jméno Virgin Galactic.

Po uplynulých 26 letech se Bransonův projekt blíží do zdráného cíle. Vybudovali první komerční vesmírnou loď na světě, která pojme přes 700 „astronautů” na svou palubu. Onoho kluka, který Bransona kdysi po telefonu inspiroval našli, aby mu mohl být udělen dík samotným Richarden Bransonem.

Richard Branson je britský miliardář, podnikatel, zakladatel a majitel společnosti Virgin přezdívaný jako Sir Richard Branson. V mládí trpěl dislexií a krátkozrakostí, což mu dělalo život o něco těžší než mají ostatní. To ho ale nezastavoilo, pouze upevnilo a posílo jeho vůli v cestě za úspěchem. Dnes je jedním z nejúspěšnějších průkopníků v podnikání a řadí se mezi nejbohatší lidi světa.

Své podnikání začal už jako mladý student ve svých 16 letech, kdy si založil školní noviny. Ovšem netrvalo dlouho a jeho obchodní dovednosti využil ve své nové společnosti Virgin. Prvně se tato společnost zabývala prodejem gramafonových desek a dnes se společnost nachází i ve „vesmírém” odvětví s názvem Virgin Galactic.

Nechcte se inspirovat Bransonem. Začátky neměl jednoduché, nedostudoval, ale nikdy se nevzdal a šel vstříc všem překážkám, které mu byli přítěží. Nebojte se začít dělat to, co opravdu dělat chcete! Richarda jeho život totiž naučil několik důležitých věcí, které ho provázejí i nyní.

V mládí jsem hledal odpovědi na své otázky všude kolem. U rodičů, kamarádů, školy. Ale nikdo je neznal. Naopak čím více poznáváte sebe, zjistíte, že veškerý klíč na štěstí je ve Vás samotných.

Branson se totiž naučil věřit tomu, co říká on sám. Neposlouchá své okolí. V okolí můžeme totiž byt mnoho pochybovačů, kteří nás chtějí stáhnout sebou na samotné dno všech hlubin a dostat se z něj je velmi obtížné. Věřte svému hlasu, nebojte se prosadit své!

Jestliže něco ve svém životě necítíte v pořádku a potřebujete to změnit, jste jediní, kdo to může udělat. Říci, že nemám na výběr, znamená zbavit sebe odpovědnosti a kontroly nad vlastním životem.

Nečekejte až přijde někdo, kdo to za Vás udělá. To se totiž nestane a jak se říká, Vy jste strůjce svého osudu. Nikdo jiný, ale Vy! Občas je to velká zodpovědnost a nést následky za své činy velká zodpovědnost určitě je. Ovšem nechcete-li za své činy nést zodpovědnost, potom čekáte, až za Vás někdo něco udělá.

Život je plný nezodpovězených otázek. Možná je odvážné se zeptat a být za hlupáka, ale rozhodně je to lepší než slepě pokračovat a nechápat své počínání, marnění času ani směr, jakým jdu. Naučil jsem se otázku „Proč zrovna já?“ nahrazovat otázkou „Proč bych to nemohl dokázat zrovna já?

Stejné to je ve škole. Student se učitele táže, co to vlastně znamená? Samozřejmě je za hlupáka, ale má nové vědomosti a ví co dál. Student, který jen slepě sedí a raději tiše pokračuje dál ve svém zadání neví absolutně nic a vydává se špatnou cestou. Co je tedy lepší? Nebojte se ptát, ale ptejte se správně. Zformulujte svou otázku tak, aby jste se ptali „proč bych to nemohl dokázat zrovna já?” namísto toho, že budete říkat „proč zrovna já?”

Dobrá rozhodnutí přicházejí ze zkušenosti a zkušenost ze špatných rozhodnutí. Není důvod, proč nezkoušet nové nápady.

Jak se praví a vždy pravělo „kdo se bojí, nesmí do lesa.” Z chyb se člověk učí a pokud se budete bát chybovat, nic se nenaučíte. Přijměte chyby jako součást úspěchu a úspěch Vám bude zase mnohem blíž.