Dnes jsem nevydělal ani korunu. Jsou ovšem dny, kdy si za den vydělám i pět tisíc. Říkám tomu „moje jistota“ – udělat si čas na nalezení dobrých příležitostí je zprvu tou nejlepší investicí. Tomu ovšem logicky předchází zřeknutí se těch špatných. Ty se k nám dostávají snadno a velmi často. Mnoho lidí doslova volá do světa „mám super business, pojď ho dělat taky!“ Vykašli se na to, co děláš teď, budou z nás boháči. Jsou tím doslova pohlceni. V dnešním článku se na tyto lákadla, jež mají často společného jmenovatele, zaměříme. Také neopomineme důležité souvislosti, které vám pomohou si vše ujasnit a posunout se na vyšší podnikatelskou úroveň. Mám tím na mysli skutečné podnikání! Je potřeba se na věci podívat trošku, řekl bych, z jiného úhlu!
O neúspěšných lidech nelze říci, že by málo pracovali, nebo že by jim chyběl elán či motivace. Mnozí pracují až moc. Každý den mají za sebou úspěšné volání na 100 čísel, rozeslali 70 emailů, měli 3 – 5 schůzek se zákazníky. Pracovali celý den, přičemž stále, dovolím si tvrdit, 98 % těchto lidí úspěšných není a nikdy nebude. Argument, že několik osob si tím vydělá a jezdí si „eskovými mercedesy“ ( 2– 5%), vypovídá spíše v neprospěch, než v prospěch oné „lukrativnosti“ daného businessu. Business je totiž místo, kde se točí a vydělávají peníze, na které si každý průměrný či více schopný jednotlivec, v dané oblasti sáhne.
O zemědělství by určitě nikdo neřekl, že je to super příležitost na zbohatnutí. Přesto byste zde našli podobné procento lidí (3-5 %), jež si vydělávají vysoké peníze a jezdí v drahých autech. Někteří majitelé eko farem či výroby sýrů, si přijdou na slušné peníze. Kdyby se pracovalo na polích v kravatě a vedli se motivační seance ve stylových kancelářích, dost možná říci, že by pak chtěl mít každý kus svého pole nebo dobytka, kde by s radostí podnikal. Přesto se nedá říci, že je zemědělství dobrý business, tak proč považovat za dobrou příležitost nabídky, které se pohybují v podobných číslech a pravděpodobnostech?!
Nikoho v podnikání nezajímá, jak moc pracujete. Rozhoduje to, kolik si danou činností dokážete vydělat. Důležitá je totiž efektivita! Když 9 hodin usilovné práce, vyměníme za 3 hodiny, kde si uděláte čas na sebe a začnete přemýšlet, může to být váš první efektivně strávený den. Ten, kdo pořád něco dělá, vytváří zbytečné ohně, které pak zase musí hasit (nepřetržitý kolotoč, východisko žádné).
To kde jsme nyní, je důsledek rozhodnutí, které jsme kdysi učinili. K těm je potřeba se s určitým odstupem vrátit a znova dané věci zvážit a přehodnotit. Můžeme přijít na překvapivé věci – třeba, že místo 100 telefonátů každý den za vás může pracovat reklama, která osloví zákazníky daleko efektivněji. Volný čas můžete využít jinak, například k tomu, že začnete více soustředit se na strategické věci, které přináší z dlouhodobého hlediska nejvíce peněz.
Když podnikat, tak se nejlépe zabývat sortimentem, o který je zájem a kdá se dá zapojit reklama. Není náhodou, že Henry Ford, průkopník automobilového průmyslu se nechal slyšet: „Kdybych měl v kapse poslední dolar, utratil bych ho za reklamu.“ Aby to fungovalo, musíte mít zboží, které se takto dá zpeněžit a také nabídnout zákazníkovi vyšší přidanou hodnotu. Za tím se ale neskrývá systém, jenž se dostává takřka všem a nejsou v něm vstupní limity. Ztratíte se totiž v davu. Všichni budu dělat najednou to samé a vy nebudete mít žádný náskok – zákazníci budou mít mnoho způsobů, jak si vybrat někoho jiného, kdo nabízí ty stejné věci a možnosti (přebytek nabídky na poptávkou). Nechci tímto článkem hanit, spíše se tím vymezit proti nešvaru, o kterém se zde zmiňuji.
Času máme všichni stejně, ovšem většina lidí na dobrý business čas nemá. Ovládly je vnuknuté iluze, že pouze 5% lidí, v jakékoli oblasti, je na špici. Pokud ovšem vezmeme lidi, jako je BILL GATES, STEVE JOBS, Donald Trump, tak možná ano. Kdo však potřebuje mít miliardy dolarů? Většině lidí by pro klidný život stačilo 100 tisíc měsíčně plus to, aby měli čas si vytvářet pasivní příjmy po dobu svého aktivního života. S touto filosofií začínám pracovat na začátku s každým mým klientem. Nejdříve si udělejte čas na dobrý business! Na těchto základech to stojí a padá. Čím důkladněji zanalyzujete podnikatelskou příležitost, do které se právě chystáte, tím lépe předejdete problémům a zklamáním.
I když se teď možná domníváte, že tuto oblast máte zmáknutou a přesně víte, jak vydělat statisíce, či miliony, tento článek vás možná trošku uzemní a bude to jedině dobře, uvidíte.
Potřebujete si určit správný směr a to se vám povede ve chvíli, kdy budete znát svoji filosofii. Vyřešíte si tu nejdůležitější otázku, od které se vše odvíjí, kterou je: „CO BUDU DĚLAT?“ Není to jednoduché. Těžko odolat receptům, které jsou již vymyšlené z kategorie BILL GATES a dalších podobných příběhů o zbohatnutí.
V zaměstnání máte jenom jednoho klienta, a ten většinou skoupil všechen váš čas. Je to váš zaměstnavatel, co nastavil pravidla hry. Paušalizováním se ale může člověk dopouštět místy drobných nepřesností. Zaměstnání může být doopravdy super věc, ale pouze tehdy jsou-li splněny dvě podmínky. Tou první je, že pracujete málo a tou druhou je, že vám platí hodně peněz. Jsou to ty situace, kdy prosedíte celý den v kanceláři a občas vyřídíte firemní telefonát, popř. pracujete na recepci hotelu, kde se netrhnout každou chvíli dveře s novými zákazníky co se chtějí ubytovat. S tím souvisí další věc, já tomu říkám „jak často vám zapíná a vypíná mozek“, není totiž devíti hodinová šichta, jako být devět hodin v práci. Být bankovní úředník vypadá jako skvělá práce, nicméně realita je pak taková, že za 18 tis čistého (cca), sedíte 9 hodin za přepážkou, kam neustále chodí další a další klienti. Když se zrovna nevěnujete jim, tak máte poradu, školení, nebo čtete firemní emaily s novými nařízeními.
Celá pointa je v tom, že nemáte čas na své věci. Lidé na zmíněné recepci, kteří možná někde berou o 3 tisíce méně, mají ale navíc téměř polovinu času, kdy si mohou vyřešit i osobní věci a připravovat svůj pomalý útěk ze zaměstnání. V konečném součtu jsou za práci lépe placeni. Být sobecký se v tomto ohledu vyplácí, protože až jednou budete v pokročilejším věku a začnete častěji marodit, dost pravděpodobně se Vám zaměstnavatel odvěčí výpovědí. A nyní zpátky k podnikání!
Chcete-li opravdu rozumět tomu, co děláte a přinášet kvalitní zboží nebo služby, o které je zájem. Musíte se naučit zaměřit na zákazníka! Touto optikou se nejsnáze přiblížíte k odpovědi na otázky. Co vlastně nyní prodávám? Je to pro zákazníky opravdu tak skvělé zboží, jak mi tvrdili všichni na produktovém školení? Tito lidé si pokládají otázky a hledají odpovědi. Naopak ti, kteří jsou zaměřeni na peníze, se takto neptají, jsou natolik pohlceni vizí peněz, co jim někdo představil, že tyto věci jednoduše přehlédnou. To jsou ti „kluci“, co v osmnácti přemýšlejí nad tím, jak si koupí do roka Ferrari, či Mercedes.
Pokud zatím prodáváte svůj čas, musíte krom něho začít prodávat i něco jiného. Pak můžete být úspěšní. Dopomůže vám k tomu dobrý produkt, efektivní řízení nákladů, správně nastavená marže a strategie, díky které se o vašich službách dozví zákazníci. Jak ale začít? Pokud jste zatím ve slepé uličce a jen čtete příručky, jako křesťané bibli, musíte se vydat za bohem přímo. Na základě mých zkušeností s více jak dvou stovkou klientů, níže uvádím 7 bodů, na čem nejčastěji lidé selhávají.
- Falešné božstvo
Neobjektivní rozhodnutí pro nabídky s pravděpodobností 5% úspěchu.
- Špatně definovaný cíl „Chci být úspěšný“
Na obecnou otázku, obecná odpověď. Kolik tedy vyděláte a jak? Vše musíte zkonkretizovat, udělat si plán včetně počtů a kalkulací. Lépe potom lze spočítat zisk a celá cesta k úspěchu bude jasnější.
- Absence podnikatelského záměru
Skříň si koupíte, aby se oblečení neválelo na podlaze. I informace musí mít svoji formu, jinak jsou všude, ale zároveň nikde. Podnikatelský plán stojí desítky tisíc. Je to cena, kterou lidé nechtějí investovat do svých začátků. Ovšem bez peněz nezískáme hodnotu. Cesta s věcmi zdarma je vždy krátkodobá.
- Mnoho informací, žádné schopnosti
Dobré vědět, ale ještě důležitější konat. To ovšem také není zdarma – stojí to spousty času, peněz a energie, aby se vše dokončilo a nezůstalo jenom u snů. Zaměřte svou pozornost, abyste věci dotáhli opravdu do konce.
- „Neochota si urvat od huby“
Pocit, že nemáme peníze, za které bychom si otevřeli obchod, koupili zboží, zaplatili odborníky. Přitom jezdíme autem, spousta lidí má doma televizi v hodnotě 15 tisíc.
- Alibismus a frajeři ze základky
Raději být ve špatném businessu ale s hromadou lidí, to potom nevypadáme tak blbě před okolím. Můžeme přeci říct, že v tom nejsme sami. Místo toho, kdybychom se spletli ve vlastních úvahách a předpokladech.
- Neefektivita našich peněz
Šetříme při nákupu v obchodních centrech, přitom desítky tisíc leží na účtu se zhodnocením 1 %.
Příběh Claudio Depeyrac je inspirativní. Po vážném zranění Achillovy šlachy si uvědomil, jak důležité je být šťastný. Začal psát a odešel ze světa velkého businessu. Jeho kniha je raritní v tom, že si ji sám napsal, vydal a prodává. Dokonce byla ještě během 8 měsíců 3x vyprodaná a marně byste ji hledali v knihkupectví. V současné době se věnuje soukromým lekcím na míru pro podnikatele a poskytujeme školící programy pro firmy.