Když je po nich, odpočíváme, ale čím více se blíží, začínáme plánovat, zmatkovat, a naše výkonnost se přibližuje 1000%. Každý rok si říkáme, že příště bude vše jinak. Vše si rozvrhneme a užijeme si přicházející Vánoce v klidu a míru. I když jsou hektické, ne dle našich představ, tak vždy vzpomínáme.
Jsou to velmi zvláštní chvíle. Mají kouzelnou moc, ať v tom pozitivním slova smyslu nebo v negativním. Jsou také velmi silné a zanechávají v nás pocit naděje i beznaděje. Někdy nám pomohou odrazit se ze dna a šplhat vzhůru. Jednu věc mají ale společnou – tou věcí jsme my. I proto jsou naše individuální okamžiky originální a nezkopírovatelné. I jejich vnímání je jiné, protože každý jsme jiný. I cítění a vše okolo nich.
Není to tak dlouho, co jsme zapálili první adventní svíčku, rozsvítili světélka v oknech, a někteří začali už i zdobit stromeček. V kuchyni se zabydlela vůně cukroví a naše byty se přeměnily v útulné, hřející a vítající náruče Vánoc. I ti největší odpůrci mají doma něco, co jim Vánoce připomene. Dárky, plánování návštěv, vánoční firemní večírky.
Jsou možná hektické, ale mají zvláštní kouzlo. Pohodové a přátelské. Čím více se blíží, tím více z nás opadá stres a začínáme si užívat času, který přes rok nemáme. Najednou si umíme najít čas na naše blízké, které přes rok nevídáme, protože jsou daleko. Umíme i zvednout telefon a zavolat. Najednou umíme i odpouštět. I naše myšlenky se mění. Možná jsme i trochu na měkko.
Je krásné pozorovat, jak se díky jednomu dni v roce dokáže vše změnit. Tím, čím bych začala, je odpuštění a naděje, že se vše změní. Nemusíme být věřící, ale všichni si tajně přejeme, aby se něco změnilo. A měníme to právě my a v tento čas. Umíme zapomenout a odpustit, jen abychom dotyčné osoby mohli vidět a obejmout.
Když se nad tím tak zamyslíte, Vánoce jsou opravdu kouzelné. Celý čas od prvního adventního dne až po poslední vánoční svátek. V tento čas se k nám vkradou vlastnosti, které přes rok nemají šanci. Probudí se i naše srdce. Najednou plníme přání i těm, o kterých jsme celý rok neslyšeli, neznali je. Někteří z nás navštěvují dětské domovy, plní přání, plánují předsevzetí. Pouze v tento čas.
Zkusme si vzít z Vánoc to, co nám dávají, i do nového roku. Nikde není psáno, že kouzlo platí jen o Vánocích. Můžeme ho rozšířit. Můžeme si díky němu vykouzlit úsměv na tváři i během dalších 365 dní. Můžeme zjistit, že činy, které děláme přes Vánoce, nás mohou posunout dále i v běžném roce. Můžeme totiž cokoliv, co chceme.
Vezměte si za příklad, jak spousty lidí plní přání dětem z dětských domovů. Možná chtějí odčinit něco, čeho litují nebo jen udělat radost. Tu radost můžete dělat i přes rok. Každý vyhazuje tuny nepotřebných věcí. Oblečením počínaje a různými drobnostmi konče. Co je místo koše dávat do pytle, který jednou za čas dovezete přesně tak, jak vozíte dárky na Vánoce? Proč ne, když vás takový čin na Vánoce zahřeje. Proč si tento pocit nedopřát i během roku?
Pocit je něco, co je pouze a pouze vaše. Vy si je vytváříte, vy s nimi žijete a vy je prožíváte. Dovolte si prožívat vše krásné déle, než jen pár dní v prosinci. Není to nic složitého. Jakmile si dovolíte užívat si své pocity, dostaví se spousta dalších věcí. Jestli vás napadá, co se tak může dostavit, tak třeba odpuštění.
Je to vůbec možné? Tohle přeci neděláme. Myšlenky, které vás mohou přepadnout, když se vysloví slovo odpuštění. Ano, a ještě jednou ano. I odpouštět umíme. Na to se však podíváme příště. Užijte si svoje pocity, naučte se je vnímat a pracovat s nimi.