Mario je sportovec, který je známý po celém světě, ale hlavně v tom hokejovém. Téměř každý ví, že je to slavný kanadský hokejista. Ale už méně lidí zaznamenalo, čím si musel na své cestě na vrchol projít.
Mario Lemieux byl talent už od svých mladých let. Nikdo z jeho spoluhráčů se mu nemohl rovnat. Někdo říká, že mozek vítěze se dá natrénovat. Mario se s ním narodil. Na své pouti do nejproslulejší ligy světa, tedy NHL, si prošel cestou plnou dřiny, ale jeho potenciál a talent byl už tenkrát obrovský. V juniorské lize QMJHL zaznamenal ve své poslední sezóně 282 bodů v 70 zápasech. Z toho dal 133 gólů. Mimochodem, tento rekord drží dodnes. Tento neuvěřitelný výkon nemohl být dílem jen pouhého fyzického umu.
Obrovskou roli jistě hrála mentální stránka Maria, která musela být orientovaná jen a jen na hokej a výborné výkony. Po této úžasné sezóně ho nečekalo nic jiného než draft NHL. A navíc byl na jeho prvním místě. Vybrali si ho tehdy velmi zubožení Pittsburgh Penguins. Pittsburgh byl na pokraji konce svého účinkování v NHL, finanční situace byla bídná a nezájem publika byl ještě větší problém. Ale tehdy přišel Mario jako nadějný a nezkušený mladíček a měl všechno změnit. Povedlo se to. Mariův debut v NHL hned přinesl z první střely gól a první sezónu zaznamenal 100 bodů. To bylo na nováčka opravdu neskutečné. Cesta na vrchol byla jasně viditelná.
Související článek: „Každý neúspěch mě vždy posunul,“ říká moderátor Evropy 2 Ondra Vodný
Nastala osudná a zároveň vítězná sezóna 89/90. Mario měl úžasnou formu, ale pak přišlo zranění zad a vynechal 50 zápasů v základní části. Vyhřezlá ploténka byla opravdu velký oříšek, Musel podstoupit i chirurgický zákrok, aby mohl nastoupit aspoň do play-off. V play-off byl hlavní oporou týmu. I přes nepolevující bolesti zad dovedl svůj tým k prvnímu Stanley Cupu.
Další roky se potýkal se stále výraznějšími zdravotními problémy. V létě absolvoval operaci páteře a musel vynechat deset zápasů. A další rána přišla v zápětí. Dostal Hodgkinovu nemoc, nádorové onemocnění mízních uzlin. Musel přerušit kariéru a nikdo nevěděl, jestli nemoc vůbec přežije. I přes tuto nebezpečnou nemoc se vrátil do sezóny a Pittsburgh získal cenu pro vítěze základní části. Mario oznámil, že vynechá další ročník kvůli zdravotním problémům. Po roční pauze se opět vrátil. A vrátil se v obrovské formě. Znovu vyhrál bodování celé ligy a v historických tabulkách ho předčil jen Wayne Gretzky. V sezóně 91/92 oznámil konec aktivní kariéry a byl okamžitě zařazen do síně slávy.
Roku 1998 se jeho tým začal zadlužovat. Mario nechtěl jen tak nečinně stát. Povedlo se mu dostat tým do vlastnictví a začal ho oddlužovat. Vrátil se také do aktivního hokeje. Hrál výborně. Dovedl svůj tým několikrát do play-off, ale na nejvyšší mety se už nedostalo. Mario vyhrál roku 2002 olympijské hry v Salt Lake City. Zdravotní problémy se neustále zhoršovaly, nakonec 24. ledna 2006 oznámil definitivně konec kariéry.
Tento příběh je jeden z nejzajímavějších, jaký jsem kdy slyšel. Myslíte si, že všechny problémy, kterými si Mario prošel, by se daly zvládnout jen jeho nesporně obrovským talentem a fyzickou zdatností? Mario nebyl nikdy fyzicky nejzdatnější v týmu. Tak v čem teda spočívalo jeho umění? Talent? Štěstí? Nebo to bylo souhra všech těchto faktorů? Nesporné je jen to, že Mario se vždy zajímal o nadpřirozeno a o mentální praktiky. Ano, hlavní jeho síla byla v hlavě. On věděl a věřil, že jednou bude nejlepší.