Říká se, že za každým úspěšným mužem stojí silná žena. I v tomto případě můžeme mluvit o velké síle, jakou disponuje paní jménem Christy Walton. Tato žena není v našich končinách příliš známá, přitom jí momentálně patří šestá pozice ve světovém finančním žebříčku nejbohatších lidí světa. Patří jí prvenství mezi nejbohatšími ženami světa. Na starosti má americký maloobchodní řetězec Wal-Mart. Disponuje investičním majetkem, který se pohybuje ve výši 41,2 miliard USD (2015). Nejbohatší ženou světa je od roku 2005, kdy rodinnou firmu zdědila po manželovi Johnovi, který se zabil při pádu letadla. John Walton byl synem Heleny Walton, vdovy po zakladateli řetězce.

Heslem společnosti bylo: „Save money, live better“ (ušetřete peníze, žijte lépe).

Kdo by však chtěl namítnout, že paní Christy spadl majetek do klína přímo z nebe, mýlí se. Řízení firmy se účastní desítky let, s rodinou vede Wal-Mart už osm roků a neustále zvedá cenu akcií. Její síla není jen díky majetku, kterým disponuje, ale především tím, jakým velkolepý člověkem je.
Ztráta nejbližší osoby, patří mezi velké životní zkoušky a paní Christy se s takovou zkouškou musela také vyrovnat a jít prostě dál.
Kdo by ji chtěl označit za povrchní ženu, která má zájem jen o všechno módní nebo společensky významné, je také vedle. Christy Walton má v úmyslu se zařadit mezi 105 filantropů, kteří se přidali k závazku investora Warrena Buffeta a ředitele Microsoftu Billa Gatese. Všichni tito lidí odevzdají v závěti většinu svého majetku na charitu.
Plně se ztotožňuje s tím, že štěstí a jistota nelze dosáhnout pouze pokud se zaměřujeme na vnějšek. Jinými slovy: přepychový dům, drahá auto či nejmódnější oblečení, nám nepřinesou lepší vnitřní pocit. Měli bychom si uvědomit, že štěstí je vnitřní záležitostí. Netřeba mít více peněz, podstatné je nacházet větší (hlubší) smysl života. A nejde ani o úspěch nebo o nějaké umístění se v žebříčku nejbohatších lidí světa. Je to hlavně o tom, abychom přispěli světu trvalými hodnotami.

Říká že: „Schopnost zbohatnout je v první řadě “state of mind” – stav mysli.“

Christy Walton se drží motivačních rozdílů podle Steva Siebold. Zásady se skládají z rozdílů v myšlení bohatého a tzv. průměrného člověka, které Christy dodržuje a je díky nim úspěšná. Vybrala jsem pro vás několik nejpodstatnějších:

1. Průměrní lidé si myslí, že peníze jsou původcem všeho zla a ničí charakter. Bohatí jsou přesvědčeni, že chudoba je původcem všeho zla.

Bohatí vědí, že peníze se štěstím nijak nesouvisejí. Avšak bohatí lidé si dobře uvědomují, že díky nim dokáží utéct od nejistoty a mohou mít klidnější a svobodnější život.

Průměrný člověk je přesvědčen, že bohatství je buď výsledkem štěstí nebo podvodu. Tvrdí, že peníze jsou od ďábla a kazí charakter. Přitom by si měli uvědomit, že právě peníze charakter odhalují.

2. Průměrní lidé říkají, že předpokladem k zbohatnutí je vzdělání. Bohatí vědí, že o úspěchu rozhodují především schopnosti.

Bohatý člověk ví, že žádný titul mu větší bohatství nepřinese. Ví, že důležitější je absolvovat školu života, vyznat se v tom co mu jde nejlépe a mít zdravý selský rozum. Jednotné školství vychovává unifikované absolventy. Všichni se učíme stejně, všichni musí na zkouškách stejně odpovědět. Jedinečnost a kreativita je potlačena ve prospěch pouček a tabulek.

Průměrný člověk si myslí, že čím vyššího vzdělání dosáhne, tím více vydělá. Přitom by si měli uvědomit, že vysokoškolský diplom je pouze jakousi vstupenkou na pracovní pohovor. To co se skrývá v každém z nás musíme ukázat a neustále zdokonalovat. Vysokoškoláci jsou výborní teoretici, ale život potřebuje praktiky.

3. Průměrní lidé sní o starých dobrých časech. Bohatí sní o budoucnosti.

Bohatí lidé vědí, že právě minulost z nich udělala to, čím jsou dnes. Jejich dosavadní život představuje jakousi sinusoidu vrcholů úspěchu a pádů z nichž si vzali ponaučení. Věří, že budoucnost si mohou utvářet sami prostřednictvím současných snů, cílů a nápadů.

Průměrného člověka poznáme tím, že se opakovaně vrací k minulosti. Zda byla dobrá nebo špatná pro něj není až tak podstatně. Spíše pro něj představuje odzkoušenou jistotou. Budoucnost mu zase přináší jen strach a obavy. Boji se jakékoliv nejistoty.

4. Průměrní lidé se spoléhají na loterie. Bohatí lidé se spoléhají na sebe.

Bohatí se na náhodu nespoléhají. Myslí a jednají. Své problémy si řeší rychleji a efektivněji sami.

Průměrný člověk žije v domnění, že pouze loterie je jediná cesta k prosperitě. Věří, že Bůh, vláda, jejich nadřízený nebo životní partner vyřeší jejich problémy. Opak je však pravdou. Je pravda, že náhody existují, ale proč si ji nevytvořit vlastním úsilím?

5. Průměrní lidé pobírají peníze převážně za činnost, kterou nedělají rádi. Bohatí berou peníze za to, co je baví a těší.

Bohatí si nejprve zvolí cestu, která je baví a poté hledají způsoby, jak za to, co je baví dostanou zaplaceno. Jejich tempo vydělávání peněz se neustále točí, zrychluje a zvětšuje.

Naopak průměrní chodí do práce vlastně jen po peníze, třetinu dne stráví znechucením. Důsledkem čehož jim vydělané peníze ani nedělají radost. Jejich strast je mnohem vyšší než slast. Přitom by si měl každý uvědomit, že cesty jaké si zvolili jsou pouze na nich.

6. Průměrní lidé si myslí, že pro bohatství musí člověk NĚCO udělat. Bohatí vědí, že se musí něčím stát.

Bohatí lidé přijímají neúspěchy s vděčností. Umožňují jim učit se ze svých chyb a růst se získanými zkušenostmi. Pravdou je, že strůjcem bohatství není výjimečný čin, ale výjimečný člověk. Pokud si uvědomíme a poučíme se z chyb, narůstá tím stále vyšší pravděpodobnost, že si zlepšíme výsledky. Schopnost zbohatnout je know-how s tím je spojena i pokora a schopnost všímat si vlastních chyb a učit se z nich.

Průměrný člověk věří v rychlou příčinu a následek. Když něco udělá a výsledek je neviditelný vzdá to. Chybí mu dostatečná disciplína a vytrvalost.

7. Průměrní lidé se raději baví než vzdělávají. Bohatí se naopak raději vzdělávají než baví.

Bohatí lidé si své přátele vybírají tak, aby se vzdělávali, poučili, inspirovali a byli ještě více úspěšnější. Uvědomují si hodnotu svého času.

Průměrní lidé o sebevzdělávání nestojí. Raději preferují čtení bulváru, pomluv, sledování zábavních pořadů v televizi.
Jsme jako konzervy – čím se plníme, tím jsme.

8. Průměrní lidé volí mezi rodinou a kariérou. Bohatí vědí, že mohou mít všechno.

Bohatí lidé mají na výběr. Mohou mít všechno, co chtějí, pokud se pro to rozhodnou. Umí si svůj čas rozumně rozdělit podle hodnoty priorit. Snaží se, aby byli v harmonii. Přijímají výzvu a díky tomu, co vědí, se vydávají za cílem, který si stanovili.

Naopak nejméně času mají pro rodinu zaměstnání. Jsou časově omezení a postupem času dosti frustrovaní. A nakonec to vede k tomu, že i ten zbytek času co jim po práci zůstává nepřežijí v radosti se svými blízkými.

Možná se s každou ze zásad podle, kterých se paní Christy Walton řídí neztotožňuje. Avšak někoho možná přinutí zamyslet se nad tím, kde leží skutečná příčina závisti a řízení z vypočítavosti. U bohatých nebo u těch chudších lidí?