V posledních dnech jsme mluvili a diskutovali o maturitě, jako kdyby šlo o příchozí lidskou katastrofu. Pro mnoho studentů je navíc maturita považována za nejvyšší životní metu, alespoň tak říkají jisté zažité školní řeči, praktiky a lidské moudrosti.
O maturitě je někdy zvykem mluvit jako o základním bodu pro úspěch v životě: ,,Odmaturuj, jinak nemáš šanci uspět“, nebo ,,pokud odmaturuješ, budeš mít život mnohem lehčí.“ Nevím, díky čemu se tyto řeči staly tak populárními a kdo je vlastně mezi lidi tak rapidně rozšířil. Problémem je, že lidé bez maturity se tím pádem stávají terčem urážek, útlaku a jsou házeni do jednoho pytle.
Podle mého názoru člověk získává maturitu každý den, ale je jen na něm, jestli si to dokáže uvědomovat. V tomto pozkouškovém období definuji maturitu podle okolních řečí jako vítězství, jako něco, co je pro velké množství lidí jedním ze životních cílů aneb maturita je zkrátka vítězství a štěstí.
,,Budu takový/á šťastný/á, když odmaturuju.“
Tuto větu si řeklo snad už několik školáků a já jsem byl dva roky zpátky jedním z nich. Ano, samozřejmě, že budeme šťastní, přece jen nad vším učivem strávíme tolik hodin svého drahocenného času, který bychom dokázali využít i jinak – užitečněji. Například na aktivity, které nás naplňují ještě větším štěstím, protože žijeme v přítomném okamžiku a v momentech, kdy provádíme něco, co nás prostě baví.
Každé ráno je pro člověka maturita.
Vysvětlím proč.
Ve chvíli, kdy ráno otevřeme své oči, získáváme něco, co dokážeme proměnit ve svou vlastní budoucnost – další den, který má 24 hodin. A není maturita totéž? Nemluví se o ní jako o vstupence do vysněné budoucnosti? Myslím si, že každodenní ráno lze k maturitě přirovnat zcela jednoduchým způsobem.
Zapomínáme na to, že „získávat maturitu“ každé ráno není samozřejmostí. Nikdy totiž nemůžeme skutečně vědět, který den je pro nás tím posledním. Každý nový den je pro nás šancí vytvořit si takový život, ve kterém můžeme dělat to, co nás baví, naplňuje a v čem se cítíme svoji. A když tyto činnosti provádíme každý den, máme tendenci se automaticky zlepšovat, tím pádem posouvat své limity a budovat tak svou budoucnost.
I ti nejúspěšnější lidé měli pouze 24 hodin na to, aby dělali to, co je pro ně opravdu důležité. Uvědomovali si totiž, že vyhrávají každé ráno… vyhrávají šanci provádět v následujících hodinách to, co umí nejlépe a dělá je šťastnými.
Maturita jsou oči, sluch, ruce, nohy, emoce, pocity, dovednosti nebo každý nový den… Každý den je pouze jednou za život a každý den je úplně jiný a jedinečný. V každém dni se dá nacházet to dobré i navzdory všemu špatnému. Člověk by se neměl nechat ovlivnit dnem, ale my bychom měli ovlivnit samotný den podle toho, co uznáme za správné.
Související článek: O tom, jak nám maličkosti dokáží dát ty nejcennější odpovědi