fbpx

2 dubna

Kouzlo demagogie v obchodu a životě

0  comments

Každý den se s ní setkáváme a možná si to ani neuvědomujeme. Demagogie na nás doslova útočí ze všech stran. Ať už jako politická propaganda a získávání voličů na svou stranu, k přesvědčení oponenta o určitém názoru, k vyvolání nějaké akce, ale také pak – a to možná zejména – k budování byznysu.

Pro začátek je nutné si vymezit, co tento pojem znamená: Demagogie je označována jako falešná či zkreslená argumentace; tedy že to, co říkáte, není tak úplně pravda. Možná si řeknete, že je to v dnešní době a společnosti normální a svým způsobem máte pravdu, zda je to správně, je už však úplně jiná otázka.

Henry L. Mencken, slavný novinář a satirik, řekl:
„Demagog je člověk, který hlásá věci, o nichž ví, že nejsou pravda, a to lidem, o nichž ví, že jsou hlupáci.“

Asi vás již napadá, proč tento článek vzniká – má vám jednak ukázat, jak demagogii poznat, zároveň ale také, jak ji ve zdravé míře využívat, jelikož se bez ní se dnes téměř nelze obejít. Co tedy demagogie v běžné praxi znamená? Je to uvádění nepravdivých, či napůl pravdivých argumentů, což může vypadat různě: jako přibarvování skutečnosti, zamlčování a nebo jen chytré volení slov.

Buď a nebo

Demagog dá svému oponentovi na výběr ze dvou, velmi často i emocionálně zabarvených, možností. Nejtypičtější příklad může znít: „Buďto si to můžeš dovolit a nebo jsi chudý.“ Podobná otázka lze však i chytře zabalit, dokonce tak, že ani nepoznáme, že je to skrytá otázka a dokonce i demagogie. Nevzpomínáte si na reklamy typu „Pivo pro pořádný chlapy“? Buď si koupíte právě toto pivo a nebo nejste pořádný chlap. Často si ani neuvědomujeme, jak moc se při vybírání zboží rozhodujeme podle toho, jak budeme vypadat, a ne podle toho, co se nám osobně líbí či co máme rádi.

Implikace

Jistě mi dáte za pravdu, když řeknu, že všechny ryby jsou zvířata, ale ne všechna zvířata jsou ryby. Představte si, že použijete v řeči pokroucenou implikaci, tedy řeknete, že všechny ryby jsou zvířata a proto všechna zvířata jsou ryby. Sami vidíte, že to zní špatně a není tomu tak. Co ale například toto: „Všichni komunisti uctívají Stalina.“ Jistěže někteří komunisté stále uznávají Stalina jako jednu z největších osobností, ale nejsou to všichni. S podobnou kategorizací se však setkáváme naprosto všude: „Všichni úspěšní sportovci nosí věci od značky…“ doplňte si svou oblíbenou značku.

Změna významu slov

Toto je typické hraní na city a překrucování skutečnosti. „Sežer si ty prachy!“ znamená „Nech si ty peníze,“ avšak je vidět, že mluvčí to říká emocionálně zabarveně a apeluje na city oponenta, aby mu peníze nechal. Zde se jedná o trochu extrémní případ, ale co například „Nenechte se znovu napálit!“ – to by klidně mohl být slogan nějaké firmy a jinými slovy říká, že právě oni jsou spolehliví.

Útok na vás

Oponent zde většinou mírně zaútočí na vaši osobu a to stylem „Kážeš vodu, piješ víno.“ Tedy říkáte jedno a děláte druhé. Cílem této otázky je zatlačit vás do kouta a věřte, že oponent v drtivé většině případů už ví, co odpovíte. Kdysi měla jedna nejmenovaná politická strana slogan ve smyslu „Co tomu řeknou vaše děti?“ Jedná se o snad nejhorší druh demagogie, protože často hraničí a nebo se úplně prolíná s citovým vydíráním.

Vtíravá otázka

„Stále myjete nádobí v ruce?“ Mluvčí se dožaduje většinou striktní odpovědi a většinou máte na výběr pouze ano a nebo ne. „Ještě stále nejste členem VIP klubu od…?“  doplňte si jméno společnosti, členem jejíhož klubu jste. Nejhorší je, pokud se vás mluvčí zeptá před davem nebo více lidmi, jelikož často je otázka záměrně kladena tak, abyste při jedné z odpovědí vypadali špatně, chudě, směšně… podle toho, s kým se zrovna potkáte.

Špatná matematika

Technika velmi oblíbená u finančních poradců, hlavně pokud se vám pokoušejí prodat nějaké úžasné spoření či investice. Předloží vám několik po sobě následujících do určité míry pravděpodobných skutečností, například: „Tato dynamická investice má zhodnocení mezi pěti až dvaceti procenty, tedy budete mít po prvním roce tolik (připočítají 20%), za další tolik (opět připočítají 20%)… až budete milionář.“ Ne, jedná se zde o jev s určitou pravděpodobností a to, zda nastane, se počítá podle jednoduchého kombinatorického pravidla. Je to naprosto stejné, jako kdyby vám někdo tvrdil, že když hodíte jednou mincí, máte šanci padesát procent, že vám padne hlava a tedy když hodíte mincí desetkrát, máte stále pravděpodobnost padesát procent, že pokaždé padne orel.

Jenže všichni víme, že pravděpodobnost se počítá podle procent pravděpodobnosti toho, že padne orel umocněné na počet hodů, tedy 0,510 = 0,00097%. To je vaše pravděpodobnost, že desetkrát z deseti hodů padne orel. A nyní můžete počítat, jako máte pravděpodobnost, že vám pokaždé banka zhodnotí vklad dvaceti procenty.


 

Zamlčení faktů

Nejde o nic jiného než o klasické zamlčení skutečnosti. Demagog vám většinou předloží několik pozitivních skutečností, většinou některé z nich ještě přibarví… a to negativní? To vám prostě neřekne. Snad všichni musíme přiznat, že se k zamlčování a mlžení občas uchýlíme, i když asi ne tak často jako právě různí prodejci, poradci, politici a jiní, kteří vás potřebují přesvědčit o své pravdě. Nejtypičtějším a stále živým příkladem je: „Půjčka s úrokem pouze 3%!“ ale nikdo se nezmíní o neskutečně velikém RPSN, pokud si jej sami ve smlouvě nedohledáte.


Tags


You may also like

{"email":"Email address invalid","url":"Website address invalid","required":"Required field missing"}

Get in touch

Name*
Email*
Message
0 of 350
>

Privacy Preference Center