Když se setkají dva lidé, kteří k sobě již od počátku cítí velkou náklonnost. Chodí na romantické večeře při svíčkách, tráví víkendy po výstavách známých malířů a nakonec sestěhují všechny věci do jednoho domova. V ten moment, kdy s naší láskou spokojeně žijeme pod jednou střechou, kompromis zahájí svou roli.

Definice kompromisu zní jasně. „Způsob rozhodování nebo řešení sporů“. Je to vlastně takový stav, kdy po střetnutí dvou a více osob dojde k výsledku, na který jsou schopny přistoupit všechny zúčastněné strany. Dostaneme-li se ke kompromisu, znamená to pro nás tedy výhru, anebo ústupek? Troufám si tvrdit, že správnou odpověď na tuto otázku ovlivní konkrétní situace s konkrétními lidmi. Každopádně cítíme-li se ve výsledku spokojeni, považuji jej za úspěch.

Co ale takové hledání kompromisu s těmi nejbližšími? Třeba s partnerem, se kterým udržujeme každodenní kontakt. Není pak hledání náročnější? Možná ano, možná ne.

Když se setkají dva lidé, kteří k sobě již od počátku cítí velkou náklonnost, snaží se ukázat sami sebe v tom nejlepším světle. Na tom není nic špatného, naopak. Je to nehraná přirozenost, která vychází z našeho nitra. Dojde-li v této fázi „seznamovaní“ ke střetu a je potřeba rozhodnutí obou stran, řekla bych, že se v tomto případě často mění kompromis v ústupek. Jeden, nebo druhý ustoupí ve prospěch svého nového protějšku, se kterým zamýšlí prožít následující životní chvíle. Již nějaký čas si k sobě hledají cestu. Chodí na romantické večeře při svíčkách doplněné příjemnou hudbou, tráví víkendy po výstavách známých malířů a nakonec sestěhují všechny věci do jednoho domova. V ten moment, kdy s naší láskou spokojeně žijeme pod jednou střechou, kompromis získává novou roli a mění se na výhru. Taková malá transformace, i když se samozřejmě nemusí jednat o pravidlo. Hlavními hrdiny vždy zůstávají partneři, kteří dokáží ovlivnit situaci, aniž by porušili scénář.

Kompromis jako výhra by se dal vyložit hned několika způsoby, jenž ovlivnil sám život. Představme si, že žijeme dlouhá léta s mužem, jenž se statečně zasloužil o status manžela. Jenže náš manžel už několik měsíců chodí kolem prasklé žárovky a ne a ne ji vyměnit. Jakožto moderní žena vezmu novou žárovku a místo staré našroubuji tu, která funguje. ALE! Nesmíme přece zapomínat na kompromisy, anebo na výhry? Takže znova! Jsem sice moderní žena, ale svého šikovného manžela s radostí zapojím do záchranných akcí a dovolím mu tak, alespoň na chvilku, stát se hrdinou. Koupím tedy novou žárovku a hned je kompromis na světě. Jak? Jednoduše. Žárovka doma nebyla, a tak to pro muže znamenalo odsunutí této záležitosti až do doby, než se žárovka objeví doma. Ať už by se jednalo o zázrak, anebo by ji někdo koupil. Situace vyřešena díky kompromisu. Žena koupila novou žárovku, která chyběla, muž, jakožto „ten šikovnější“ ji vyměnil. Oba spokojeni, tedy se jedná o výhru.

business-2703167_1920

Další kompromis, který by mohl znamenat výhru, je v rozhodování. Stále si představujme, že se nacházíme v plnohodnotném vztahu a každým dnem svého partnera poznáváme víc a víc. Na programu dne je v řešení společná večeře. Muž chce zkusit novou restauraci nedaleko domu, žena ale nestíhá, nemá umytou hlavu a necítí se na dav lidí, takže? Milující manželka připraví pěkný stůl doma v jídelně a uvaří svému nejdražšímu jeho oblíbené jídlo. Oba spokojeni, i tady se jedná o výhru.

A tak bychom mohli pokračovat dál a dál v příkladech, ze kterých by vyšel výsledek výhry, i když by se jistě dalo najít i ty, kde se jedná spíše o ústupek a mnoho odborníků se také k němu spíše přiklání. Slevíme-li ale občas v našem přesvědčení, ustoupíme své milované osobě, jenž se stane spokojenou, nejedná se pak také o výhru? Učinit někoho šťastným, či spokojeným, to je velká věc. Věc obdivuhodná.

A jak je to u vás doma? Kompromis jako výhra, nebo ústupek?