Stále více se zamýšlím nad materialismem dnešní doby, který je nejen v Čechách, ale i v Anglii, kde lidé žijí od výplaty k výplatě. V Anglii je zcela normální, že si lidé vše berou na dluh. Vidíte tu luxusní auta, domy nebo novostavby – žádné paneláky. Je to tu krásné, ale realita je ta, že plno lidí už nyní ví, že – ačkoliv je třeba ještě nemají – jejich děti budou jejich dluhy splácet dál. Proto si říkám – co je to za život, když tráví veškerý čas v práci, nemají čas na rodinu. Ze splácení hypotéky musí mít deprese, protože bydlení přeci není to jediné, co v životě chceme.
Začínáme být čím dál více materialističtí a někdy jen proto, abychom ukázali ostatním, co máme. Jen mám pocit, že se mnoho lidí honí za luxusem, na který vydělávají měsíce, roky, většinu svého života, a výsledkem často ničí kouzlo, protože mít luxusní dům, auto, kabelku… Nikdy nepůjde o naprostý luxus, pokud to nebude tvořit celek, tedy k luxusnímu auto luxusní oblečení a k luxusnímu oblečení dobrou práci. K domu s hezkou fasádou a udržovanou zahradou hezké vybavení.
Hlášky, které opravdu nejsou luxusní:
Rodina si koupila nové auto bez klimatizace a jedou na dovolenou k moři: “Hlavně neotvírejte okýnka, nechceme, aby si ostatní mysleli, že nemáme klimatizaci.”
“Jak se ti líbí ta kabelka? Dobrá co? Vůbec není vidět, že je z tržnice.”
“Mám si postavit bazén nebo konečně novou kuchyň?”
Neustálé: “Opravdu to potřebuješ?”
Donutilo mě to k zamyšlení se i nad tím, co vlastně chci já. Jestli budu jen chodit do práce a šetřit, abych si později mohla koupit auto nebo byt, nebo si budu užívat život. Anebo to vyvážím. Je to otázka k zamyšlení, ale myslím si, že vše by se mělo dělat s citem, aby nám život neutekl pod rukama. Nevíme, co bude zítra, proč se tedy každý den obírat o volný čas a peníze tlačit do hypotéky, když jsme ve výsledku většinu času v práci a nemáme ani pořádně čas si užívat našeho krásného domova. Co když se stane něco s ekonomikou? Co když se něco stane nám nebo někomu blízkému? Co když přijdeme o práci? Myslím si, že bychom měli žít s rozmyslem. Vím, že bych tohle před nedávnem neřekla, a jen bych šetřila, ale co z toho života pak máme?
Každý z nás má hromadu materiálních přání, nicméně si myslím, že je správná doba změnit materialismus a naučit se vnímat i jiné věci. Pracovat na sobě a na našich vztazích, protože pak jednoho dne můžeme zjistit, že nám vše uteklo pod rukama a nemáme nic.
Síla několika malých okamžiku je silnější než jeden velký okamžik v roce.
Naše nároky by měly být stejně vysoké jako naše mzda. Když víme, že na ně nedosáhneme, je čas investovat do sebe, abychom se tam dostali.
Být známý neznamená mít peníze. Být úspěšný neznamená být známý. Být vyjímečný znamená mít velké srdce. Všechny cesty ale vedou k úspěchu.