Každý, kdo hrál nějaký sport si říkal: ,,Jaké by to bylo, dostat se mezi profesionály?” Přesně takto začínali i bratři Welschové, snili o NBA. Jednomu se to povedlo a druhý se na půli cesty zastavil a rozhodl se, že bude válčit na poli byznysu. Kde to ale všechno začalo?

Zdroj: https://sport.idnes.cz/jiri-welsch-paul-pierce-basketbal-nba-boston-celtics-vzpominka-p7v-/basket.aspx?c=A170503_121321_sport-basket_ten

Celý příběh začal ještě když bráchové běhali po dvorku a hráli si spolu. Jejich otec založil basketbalový klub v Holicích a tím měli příležitost zapojit se do týmu. Starší Petr, kterému v té době bylo 12 let začal dvakrát týdně trénovat a jeho mladší bráška ho všude následoval. Běhal za ním venku, byl s ním kdekoliv, kde byl. Trávili hodiny na venkovním hřišti a po nocích sledovali, jak hrají profesionálové v NBA.

A v ten moment se vybudoval sen, kteří oba měli. Chtěli hrát v NBA. ,,Bylo to naprosto přirozené, milovali jsme to, co jsme dělali a šli si za svým snem”. Den za dnem kluci trénovali a po nocích sledovali profesionály a snili o tom, že se na palubovce v Americe jednou objeví také.

,,Oba dva rodiče nás silně podporovali. Táta nám dával naději a ukazoval nám, jak moc je důležité si věřit a jak být leaderem. Máma nám také ohromně pomáhala. Vytvářela pro nás pocit domova, vždycky nás podporovala a věřila v nás stejně jako táta.” Vzpomínají bráchové na své mládí.

Starší Petr následně po základní škole odešel na sportovní gymnázium do Pardubic, kde se basketbalu mohl věnovat naplno. Trénoval denně a přicházeli první turnaje. Jako největší úspěch poznamenal Petr mistrovství republiky do 18ti let, kde získali bronz. Jirka také vzpomíná na stejný turnaj, ve kterém hrál o pár let později ještě jako 16ti letý ,,Přišel jsem si jak nezastavitelný.” popsal tuto dobu s úsměvem na tváři. ,,Průměrně jsem měl 30 bodů na zápas a za celý turnaj jsem měl šestky 48/49.”

Foto: Vojtěch Vlk

Vědomost je jedna věc, ale důležitější je vášeň a srdce. Petr Welsch

Petr po úspěšné sezóně odjel na turnaj do Ameriky. Po návratu se od něj Jirka neodtrhl. ,,Jaké to tam bylo? Jak jsi hrál? Jak to probíhalo?” chtěl vědět všechno. Sám Jirka tento moment popsal jako zlomový bod, kdy chtěl udělat všechno proto, aby se do Ameriky dostal.

Petr se postupně probojoval mezi profesionály do České ligy. Zde na sobě stále víc a víc pracoval, až přišla první nabídka ze zahraničí. První pokus v podobě angažmá v polské Toruni nejdříve nevyšlo, protože klubu krátce před zahájením sezóny došly finance a tak se Petr vrátil do české ligy. Druhý, do Prokom Trefl Sopoty, pozdějšího účastníka basketbalové Euroligy, už byl úspěšnější. Sezóna však kvůli zranění skončila už v polovině. Stihl alespoň vyhrát polský Superpohár. Jirka koketoval s profesionály už velmi brzy, ve svých 16ti letech. Následně přešel do Sparty, kde se dlouho neohřál a odešel na 12 let do zahraničí.

Oba přechod mezi muže vnímají velice pozitivně. Tlak to byl velký, cítili mnohem větší zodpovědnost. ,,Důležité je nepřestat hrát pro radost a proto, že vás to baví, pak vás ten tlak nemůže ovlivnit.”

Sen hrát v NBA měli pořád v hlavě. Bohužel starší Petr se po několika zranění rozhodl, že kariéru basketbalisty ukončí. Proto ve svých 27 letech ukončil tuto kapitolu a rozhodoval se, co bude dál. V té době už byl klientem finanční poradenské firmy a zúčastnil se několika seminářů. ,,Dávalo mi to velký smysl a budoucnost.” vzpomíná Petr.

Zdroj: https://sport.aktualne.cz/ostatni-sporty/welsch-asi-bude-pokracovat-v-kariere-inspiroval-me-jarda-jag/r~7eb3aedca9d211e780320025900fea04/?redirected=1532890182

Nepřipadám si nějak zvláště úspěšný, přišlo mi to všechno přirozené. – Jiří Welsch

Mladší Jirka si stále za snem šel. Přišla pozvánka do NBA draftu a Jirka dělal všechno proto, aby si sen mohl uskutečnit. Postupně se probojovával v žebříčku výš a den před draftem se dostal na číslo 17. Nakonec si ho vybrali Golden State Warriors jako 16. ,,Ve chvíli, kdy vyslovili moje jméno jsem si uvědomil, jaké to skutečně je, splnit si sen. Byl to ten nejlepší pocit.” Petr na tuto chvíli vzpomíná, jak seděli s rodiči u začínajícího internetu a sledovali, jak se postupně objevují jména. ,,Pamatuji si, jak jsme začali všichni brečet.” Jirka si splnil svůj sen.

Zde se nám příběhy rozcházejí. Jeden sen dvou bratrů. Jeden si ho splnil a druhý se rozhodl, že na jeho cestě přejde na jinou kolej. Jak to dopadlo?

Foto: Vojtěch Vlk

Jirka pokračoval v kariéře hráče v NBA. První sezóny byli skvělé. Dostali se s legendárním týmem Boston Celtics do playoff, kde Jirka hrál v základní pětce například s Paulem Peircem nebo bránil nejlepšího trojkaře ligy Reggie Millera. Bohužel v dalších sezónách klub vyměnil trenéra a už si moc nezahrál. ,,Nejhorší na tom byl ten pocit bezmoci, když víte, že dokážete týmu pomoct, že na to máte, ale trenér vás nestaví a vy jen koukáte a nemůžete nic dělat.” Po této zkušenost se rozhodl, že se vrátí zpátky do Evropy. Byla to jiná zkušenost. Jiní fanoušci, jiní spoluhráči, jiný herní styl.

Petr vstoupil na pole financí a připojil se k OVB. Po roce usilovné práce přišla životní krize, rozvod. ,,Bylo to velmi nepříjemné, ale důležité je si uvědomit, že takto to bude lepší a že všechno bude zase dobré. Velmi si vážím mé tehdejší i současné manželky, že jsme to zvládli.” Vše co vybudoval se rozpadlo. Jenže on se nevzdal. Začal budovat vše od znova a v roce 2007 se připojil k Partners, kde působí do dnes.

Buďto to chceš a nebo to nechceš. – Jiří Welsch

Každý si šel jinou cestou. Nicméně oba si šli za tím, co skutečně chtěli. Jeden v profesionálním basketbalu a druhý na poli financí.

Jirka se po 12 letech v zahraničí rozhodl, že se vrátí zpátky do ČR. Zde se připojil k dominantnímu týmu Nymburk. Dnes má Jirka za sebou dlouhou a úspěšnou kariéru basketbalisty. 22 let. Co bude dál? To zatím ani Jirka neví. ,,Chci zůstat u basketbalu. Mám pocit zodpovědnosti dávat zpátky. Pomáhat mladým sportovcům, jako jsem byl já.” Všichni jsme zvědavý a těšíme se, kde o Jirkovi uslyšíme dále.

Petr již 11 let působí ve společnosti Partners, kde vystavěl velkou strukturu a nebojí se posunovat hranice stále dále, stejně tak, jako tomu bylo i v basketbalu. ,,Baví mě neustále posouvat své hranice. Zkoušet, jak daleko jsem vůbec schopný zajít.” Proto i přijal výzvu v podobě projektu Partners v Polsku.

Příběh dvou kluků, kteří začali se stejným snem. Jeden si ho splnil, druhý si na jeho cestě řekl, že přejde na jiný břeh. Oba mají co vyprávět a ještě o nich v budoucnu rozhodně uslyšíme. ,,Důležité je se zamilovat. Dělat to, co skutečně milujete. Pak přinášíte oběti a děláte všechno proto, abyste dosáhli všeho, co si vytyčíte.”