Majitel doručovací služby ve Washingtonu, Pavel Vosk, by si nikdy nepomyslel, jak málo zná své spoluobčany do doby, než je měl zaměstnat. Když on sám zakládal firmu, bylo mu 20 let. Mladší generace nastupovala i do manažerských a ředitelských pozic vyzařujíce nezájem či negativitu.
„Měli sklony inklinovat k aroganci, nudě a nahlížení na věci spatra,“ popsal své zkušenosti Vosk. Naučil se ale využít něčeho, čeho si Miléniálové váží: týmové práce. Podle jeho zkušeností je nejlepší ukázat, jak jednotlivec ovlivňuje celý tým. Že ve skutečnosti na skutky jedinců nejvíce doplácí kolektiv a ne vedoucí. „Jakmile si to uvědomili, tak rozkvetli,“ doplnil Pavel.
Jak navázat vztah s Miléniály
Ze všeho nejdůležitější je poslouchat. Mladí lidé chtějí být slyšet a přispět svojí troškou do mlejna. To může zejména v kontaktu se staršími pracovníky způsobovat rozepře.
Podle Boba Kulhana pokud chce společnost získat z talentu svých miléniálů to nejlepší, ze všeho nejdůležitější je, aby se jim neodcizili. Bob založil a je současně i CEO Business Improv, která spolupracuje s klienty jako Google, American Express nebo Hilton Worldwide a zaměřuje se právě na Miléniály.
Základ jeho metodologie je omezovat direktivní rozkazy a příkazy určené podřízenému. Razí poučku slovního spojení „Ano a…“ namísto „Ano, ale…“. Mladí lidé prý neradi poslouchají přímo a jsou pod tlakem či omezováni. To ale neznamená, že je není třeba usměrnit. Jen se na ně musí trochu větší oklikou.
Řešení problému či úkolu by neměl vedoucí nechávat jen na své vůli, chce-li si udržet s mladým talentem dobrý vztah. Tito lidé rádi diskutují a hledají řešení ve více lidech. Občas je třeba si promluvit.
Dodržujte sliby a dohody
Komunikace je umění ošemetné. Mezi lidmi, nejen na pracovišti, dochází v jednom kuse k nedorozuměním. Už jen věci zmíněné zaměstnavatelem při pohovoru vytváří očekávání a domněnky.
Bill Pelster zase častokrát ve svých pracích uvádí příklad jedné dívky ze Silicon Valley: manažerka na pohovoru budoucí zaměstnankyni slíbila specifické školení ohledně softwaru. Nicméně v následujících týdnech jej manažerka zrušila. V prvních chvílích chtěla dívka okamžitě dát výpověď, nicméně po přehodnocení zašla za manažerkou. Nakonec se ukázalo, že neměla nejmenší tušení o tom, jak je to pro mladou zaměstnankyni důležité.
„Samozřejmě že by bylo dospělejší, kdyby svou stížnost či požadavek vedla formální cestou, ale Miléniálové nejsou fanoušky zdlouhavé komunikace,“ můžeme parafrázovat Pelsterova slova. Naproti tomu si ale užívají rychlou a emotivní komunikaci. Rychlé chaty, osobní schůzky nebo porady ve více lidech. Zkrátka jsou rádi členy komunikujícího kolektivu.
Proč ukazovat své pravé já?
Jednoduše protože to častokrát omezuje generační konflikty na minimum. Jsou celé zástupy společností, které se zabývají koučováním či poradenstvím vícegeneračních týmů.
Krátké, nenákladné a energicky zpracované video na stránkách společnosti, rozmanitá sociální média, snížení nároků na dress code, provzdušnění firemních prostorů, to vše může podle Skylara Werde pomoci. Skylar je konzultant a trenér BridgeWorks, společností zabývající se řešením generačních potíží v týmech.
Častokrát je potíž slovy nebo oficiálním dokumentem přesvědčit Miléniály, že jsou jim pracovní podmínky na pozici nakloněné. Proto jsou oblíbeným řešením videa, někdy dlouhá sotva minutu. Perfektně zachytí pracovní prostředí, kolektiv a hlavně pozornost mladých. Miléniálové totiž podle Skylara mají rádi věci vizuální formou.
Nová vlna je už tady
Kdo jsou?
Díky rodičovské generaci „Baby Boomers“ se na jejich děti častokrát nešetřilo chválou. Pravděpodobně kvůli tomu je mnoho členů mladší generace zvyklých, že je jejich hlas slyšet. A je to hodně hlasů, přes 80 milionů po celém světě. Podle Davida Stillmana by jejich bojový pokřik mohl znít ve smyslu „vítězství pro jednoho je vítězstvím pro tým“. Rádi dělají věci rychle a v dynamickém prostředí. Podle Davida mnoho zaměstnavatelů doufá, že se v nich tato nátura nějakým způsobem zlomí. To se nestává příliš často, jelikož pro Miléniály není problém odcházet a opouštět.
Generace Z nebo Mladí Miléniálové?
Lidé narození mezi rokem 1980 až 1995 tvoří jakési jádro generace Miléniálů. Od roku 1995 do roku 2010 pak jde podle exaktního kádrování o Generaci Z, mnohokrát také nazývanou Mladí Miléniálové. Tito mladí jsou dětmi Generace X a v mnohém se liší. Ač jsou stále schopni perfektně fungovat v týmu, je pro ně velikou hodnotou také individuální snaha a úspěch. Zřejmě protože vyrůstali v ekonomicky složitějších časech jsou častokrát naladění na mentalitu všechno nebo nic. Podle mnohých jsou génii ve zjednodušování a rádi věci na rovinu. Častokrát také mají podnikavého ducha. Nosí v sobě energii, kterou mohou šikovní zaměstnavatelé využít a nechat rozkvést do krásy.
Jak udržet krok s dobou?
Mnozí radí zaměřovat se na mladé pracovníky. Těm nejstarším z Generace Z bude letos 21 až 22 let, jde už o dospělé lidi. Bohužel si zaměstnavatelé mnohokrát myslí, že jejich spolupracovníci z řad Miléniálů nějak všechno vyřeší, přeci jen jsou stále mladí. Nicméně možná že jejich největším úkolem je vymyslet, jak zapojit Generaci Z tak, aby byli ve vzájemné symbióze.
Generace Z s sebou přináší i jiný pohled na svět. Můžeme říci lidštější. Podíváme-li se na nejúspěšnější projekty dnešních dvacátníků, drtivá většina z nich není zaměřena na zisk, ale na řešení nějakého problému. Od sdílené ekonomiky až po charitativní projekty.
Jsou roztříštění, nepochopení, odcizení a častokrát kvůli tomu trpí depresemi. Formativní roky této generace prý trvají až 30 let. Což je v porovnání se zhruba 20 až 25 lety z předešlých generací rozdíl. Co je zatím možné říci, že se tito lidé obrací k sobě a hledají odpovědi na své otázky uvnitř spíše než venku.
Co nás čeká dál? Po Generaci Z přichází Generace Alfa, narozená mezi lety 2010 – 2025. Podle psychologů to budou právě dnešní dvacátníci a jejich následovníci, kdo skutečně spustí radikální změny ve společnosti. V Alfisty se pak vkládají naděje, že tuto přeměnu dotáhnou do konce.