Tento rok je ve znamení oslav 100 let naší republiky. Republiky, která se tak moc liší od té prvotní, ale přitom stále dbá na to, aby se nikdy nezapomnělo. Války, úmrtí, ztráta moci, ale také nové možnosti a především obrovská síla lidu, který dokázal stát společně v dobách, kdy byl ohrožen. Vzpomínky, jakožto doteky historie, nám mají připomenout momenty, které byly a stále jsou pro naší společnost výjimečné. A mezi ně patří také datum 17.listopadu.

zdroj: ČTK

Co se v tento dramatický den roku 1939 a 1989 stalo?

17.listopad 1939

Nic se neděje samo od sebe a tady to nebylo jinak. Rok 1939 byl pro český národ jeden z nejtěžších, když se přejmenoval na Protektorát Čechy a Morava a byl pod nadvládou nacistického Německa. Tehdy po dnech 28. října, kdy byl zastřelen student lékařské fakulty Karlovy univerzity Jan Opletal a 15. listopadu, kdy byla uctěna jeho památka, protiokupační nálada zesílila. To se však německému vládci nelíbilo. V noci na 17.listopadu tak přišel jasný rozkaz, zastavení českých vysokých škol na tři roky.
Představitele vysokých škol byli popraveni a 1200 studentů bylo zbito a odvezeno do koncentračních táborů.

Díky těmto událostem byl tento den v roce 1941 v Londýně vyhlášen jako Mezinárodní den studentů. Je to jediný svátek mezinárodního významu, který pochází přímo z Čech.

17.listopad 1989

Není to náhoda, že se tento den opakuje i po padesáti letech. Sametová revoluce, jak je všeobecně nazývaná, totiž vznikla původně jako sešlost studentů, kteří si chtěli připomenout tragické události, které se právě před padesáti lety staly. Z počátku poklidná manifestace se vyostřila v ulici Na Perštýně, kde demonstranty zastavil kordon pohotovostního pluku ministerstva vnitra a znemožnil stávkujícím únik. Za současného provolávání hesel jako „máme holé ruce“ se lidé posadili na zem a čekali, jak se situace bude vyvíjet. Jednotky ministerstva vnitra nelítostně zasáhly. Přes pět set lidí zranili a řadu občanů odvlekli do připravených autobusů a kanceláří Bezpečnosti.

Tato akce probudila celou společnost a podpořila tím pád totalitního režimu, kdy komunisté v nadcházejících volbách prohráli. Na pozici prezidenta Československé socialistické republiky se tak dostal Václav Havel.

zdroj: ČTK

Je důležité mít tyto momenty na paměti, ne pro jejich krutost, ale pro uvědomění si síly celé komunity. Ta se totiž, při společné spolupráci, dokáže postavit i těm největším problémům a řešit tak i zdánlivě nevyřešitelnou situaci. Udržujme si hodnoty vzdělání, demokracie a svobody s hrdostí a bez nenávisti.

Minulost se změnit nedá, ale každý z nás se podílí na společné budoucnosti.

Kdy – když ne teď?
Kdo – když ne my?