Následující zásady se vám mohou zdát banální a samozřejmé, ale dodržování byť jen jedné z nich vám nejspíš změní život. Ve své knize „Jak získávat přátele a působit na lidi“ (publikováno roku 1936) je formuloval pan Dale Carnegie. Carnegie proslul svými kurzy komunikace, které začal vést ještě před první světovou válkou. Ačkoliv letos uplyne šedesát let od úmrtí tohoto guru, jeho myšlenky a poučky zůstávají velmi aktuální. Rovněž založil Dale Carnegie Training – společnost, která existuje dodnes a zaměstnává přes tři tisíce trenérů z nejrůznějších zemí světa.

1. Opravdově se zajímejte o druhé.

Podle rakouského psychologa Alfreda Adlera je nejenom zájem o druhé zdrojem oblíbenosti, ale především nezájem zdrojem velkých problémů a většiny lidských selhání. Nesmíme ovšem tuto zásadu aplikovat z jakési vypočítavosti, ale upřímně a vůči komukoliv, koho potkáme – prodavačce v supermarketu, číšníkovi v restauraci… Prezident Theodor Roosevelt byl známý tím, že se takto choval k celému svému služebnictvu. Iluzionista Howard Thurston také řekl o svém publiku: „Jsem vděčný všem těmto lidem, že přišli na mé vystoupení. Umožňují mi, abych si vydělával na živobytí příjemným způsobem, a tak jim teď předvedu to nejlepší, co umím.“ A tím bychom se měli ve svém profesním životě řídit všichni.

2. Usmívejte se.

„Lidé, kteří se smějí, řídí druhé, vyučují a prodávají mnohem snáze a dokonce vychovávají i šťastnější děti.“ Toť výrok profesora Jamese McConella. Úsměv je efektivní nejenom, pokud ho vidíme, ale i pokud ho „slyšíme“. Praxe prokázala, že pokud se usmíváme při telefonních hovorech, člověk na druhé straně aparátu to vycítí a mnohem lépe se mu s námi komunikuje. Každý, kdo vás uvidí se usmívat, má okamžitě nutkání se na vás také usmát. Pokud vám do smíchu zrovna není, to, že se usmějete, vám pocit štěstí dokáže navodit samo o sobě. Zkrátka a dobře, prostý úsměv dělá divy.

3. Pamatujte si, že každému zní jeho jméno příjemně a je pro něj tím nejdůležitějším.

Politik Jim Farley si prý pamatoval padesát tisíc křestních jmen. Když vedl prezidentskou kampaň Franklina D. Roosevelta, osobně objel mnoho měst, aby se seznámil s místními, zapamatoval si jejich jména a něco o nich a každému z nich pak napsal osobní dopis, kde je oslovil křestním jménem a sám se podepsal jako „Jim“. Většina lidí si se zapamatováním jmen nedá moc velkou práci. „Nemám paměť na jména.“ – to je klasická a častá výmluva. Přitom jméno je při komunikaci s lidmi tou nejdůležitější věcí. Pokud ho úplně spleteme nebo špatně vyslovíme, zadělali jsme si na společenské faux pas. Věnujme proto jménům velkou pozornost.

4. Umějte naslouchat. Povzbuzujte druhé, aby mluvili o sobě.

Zkuste jednu věc, kterou mnohokrát vyzkoušel i Carnegie – když se s někým seznámíte, nechte ho, aby mluvil sám, aby mluvil o tom, co ho zajímá, co ho nadchlo. Dotyčný pak získá pocit, že si s vámi skvěle popovídal (i když jste vy sami v podstatě neřekli nic) a zapamatuje si vás jako příjemného společníka, kterého by rád potkal znovu. Pokud někomu upřímně nasloucháte, velice mu tím zalichotíte. Zároveň tím odzbrojíte i nejzavilejšího kritika. Dr. Nicholas Murray Butler tvrdil: „Lidé, kteří myslí jen na sebe, jsou nenapravitelně nevzdělaní, i kdyby za sebou měli kdovíkolik škol.“

5. Mluvte především o tom, co zajímá druhé.

Ještě jednou k prezidentu Rooseveltovi (Theodorovi) – měl si co říct s jakýmkoliv svým hostem. Večer před setkáním v knihovně studoval obor, o kterém věděl, že na něj v průběhu rozhovoru přijde řeč. Mluvit o tom, co zajímá druhého, je zdvořilé a velice to vašeho společníka potěší. Ukážete mu, že vám stojí za to, abyste si povídali o jeho zájmech, ne o vašich. Na otázku „Jaký užitek máte z takového rozhovoru?“ odpověděl Howard Herzig (odborník na komunikaci) následovně: „Obdržel jsem nejen odměnu od každé osoby zvlášť, ale rozhovory s druhými mi obecně obohacují život.“

6. Dejte druhému najevo, že si uvědomujete jeho osobní důležitost, a udělejte to upřímně.

To je zlaté pravidlo Dalea Carnegieho – „Dbejte vždy na to, aby se druzí cítili důležitě.“ Už jen pro dobrý pocit. Každý z nás touží po tom, aby nás někdo upřímně ocenil. Stejně jako v bodě číslo jedna, uplatňujme tuto zásadu vůči všem lidem, rozdíl v jejich přístupu bude obrovský a okamžitý. A často mnohem větší, než bychom si byli mysleli. Například spisovatel Hall Caine jako mladík zbožňoval poezii Danta Gabriela Rosettiho a napsal mu dlouhý, upřímně obdivný dopis. Výsledkem bylo Rosettiho pozvání, aby u něj mladý Caine nastoupil jako sekretář, což mu otevřelo cestu do světa literatury a znamenalo zásadní zlom v jeho životě. Vše kvůli upřímně míněné pochvale.

Publikace Dalea Carnegieho jsou plné inspirativních příběhů a rad, já vybrala jen jednu kapitolu z jedné knihy. Snad vám alespoň tento výtah pomůže lépe a příjemněji navazovat mezilidské vztahy.