Co vidíte, když se podíváte na své ručičkové hodinky? Něco se tam hýbe, viďte? Něco jde stále kupředu a nezastavuje se. Je to přesně to, co nám běží před očima – čas. Ten plyne stejně každému z nás a v jistou chvíli se určitě každému zastaví. Nikdo si to nepřeje a kéž bychom si mohli vychutnávat život navěky. Bohužel, to je nemožné. Odejdeme z tohoto světa. V jakých rukách spočívá, zda to bude šťastné nebo nešťastné? Je to jen a jen v našich rukách.

Život je to nejkrásnější, co jsme kdy dostali. Pro mladého člověka se zdá dlouhý, pro staršího zase kratší a kratší. Každého z nás svírá pocit strachu, abychom neodcházeli nešťastní a nenaplnění a myslím, že existuje několik vět, které bychom na smrtelné posteli neměli (nechtěli) vyslovit. A proto se snažme vyslovit přesný opak těchto vět.

V těchto větách je skrytý pravděpodobně celý smysl života, a pokud je vyslovíme s úsměvem, budeme vědět, že se vyplatilo pro něco žít. Ty věty jsou totiž ztotožněním našeho osobního úspěchu vyvěrajícího z vlastního nitra každého z nás.

1. „Mrzí mě, že jsem žil podle příkazů a představ druhých.“

SPRÁVNÝ OPAK: „Jsem rád, že jsem žil podle sebe a vlastních představ.“

Je asi žalostné uvědomit si, že několik věci, které jsme provedli, nebyly ani tak z naší hlavy jako z hlavy někoho jiného. Uvědomíme si, že to, za čím jsme se hnali, nás vůbec nenaplňovalo dostatečnou dávkou radosti.

Z každé strany na nás padají požadavky a rady: “proveď tamto”, “proveď tohle”, “měl by si dělat něco jinak”, “měl by si to udělat raději tímto způsobem”, “to se ti nepodaří, zkus něco jistějšího“. Samozřejmě, naši blízcí nebo přátelé nám nepřejí nic špatného, ale také nám ani nechtějí dopřát to nejlepší. Nenechají nás totiž dělat a jednat tak, jak mi sami uznáme za vhodné. Nedopracujte se do bodu, kdy vám příběh života budou diktovat přátelé nebo lidé z vašeho blízkého okolí.

2. „Mrzí mě, že jsem to tehdy nezkusil a neuskutečnil.“

SPRÁVNÝ OPAK: „Jsem rád, že jsem to tehdy zkusil a uskutečnil.“

Život si tvoříme využíváním příležitostí, které se buď promění ve výhry nebo prohry, které i tak nakonec můžeme přetransformovat do podoby lekce a konečné výhry. Častokrát nevíme, co od budoucnosti chceme a někdy necháme kolem sebe proběhnout příležitosti jako na běžícím pásu. Využívejme rozmanité šance i přesto, že se nám zdají být jakkoli šílené.

Určitě zajímavěji na nás působí i fakt, že namísto věty “tak rád bych to chtěl zkusit, ale je pozdě” řekneme “nemůžu uvěřit, že jsem to nakonec/někdy zkusil”. Je nám zbytečné debatovat a polemizovat nad tím, zda daná situace je pro nás výhodná nebo ne. Vždy budeme chytřejší, pokud se chopíme šance. Pokud se popálíme, nevadí, časem každé popálené místo přestane bolet. V úspěšném případě budeme vědět, že tato příležitost a pokus o úspěch byl správný. Proto nemějte strach z provádění a využívání příležitostí.

3. „Mrzí mě, že jsem nevěnoval více pozornosti tomu, na čem skutečně záleží.“

SPRÁVNÝ OPAK: „Jsem rád, že jsem věnoval dostatek času tomu, na čem záleží nejvíce.“

Častokrát slyšíme z úst lidí Hovorky typu: “teď nemám na to/tebe čas”. Působí to dost surově a tvrdě, i když se to dá říci a naznačit mnoha způsoby. Každodenně jsme zatažení do práce, školy, setkání apod. Zapomínáme však na jednu ze základních věcí – věnovat pozornost. Ne tak lecčemu, ale lidem, na kterých nám skutečně záleží. Lépe řečeno, jsou pro nás tak důležití, že si bez nich neumím představit život.

Nikdo nechce, aby z tohoto světa odcházel sám/osamělý. Nedopusťme to svým chováním. Můžeme být jakkoli zaneprázdněni, ale nenechme se tím v žádném případě ovlivnit a nacházejme si vždy co nejvíce času pro naše blízké. Pokud ztratíme práci, dá se to napravit, ale pokud nevěnujeme dostatečnou pozornost a zlobíme se na celý svět, můžeme ztratit i něco víc než práci (lidí kolem nás).

4. „Mrzí mě, že jsem si svůj názor nechával pro sebe.“

SPRÁVNÝ OPAK: „Jsem rád, že jsem říkal, co jsem měl na srdci.“

Znáte to. Situace, ve kterých raději sklopíme uši a necháme běžet čas nebo pomaličku počítáme do 10 ve vlastní hlavě. Následně, jak daná osoba odejde, řekneme svůj názor, ať už jen sám pro sebe nebo i jiným. Tuto vlastnost máme v sobě asi každý, ale i s ní se dá něco udělat. Přesněji můžeme udělat přesný opak – říct svůj názor nebo pocit ihned v daném okamžiku. Budeme to mít z krku a nemusíme nad tím bědovat další hodiny či dny. Nedržme v sobě to špatné a nebuďme plachými ve většině situací, které se nám v životě přihodí.

Pokud se nám něco nelíbí, řekněme to. Pokud s něčím nesouhlasíme, řekněme to. Pokud nám někdo přikazuje to, co nám je proti srsti, řekněme to. Takových situací je mnoho. Naše názory by neměly být útočné, ale takové, aby dokázaly zvýraznit naši povahu a charakter. Nedusme v sobě to špatné, protože tím týráme sami sebe. Vyjadřujme své názory a pocity. Informujme druhých o tom, že nejsme člověk, který na všechno jen přikyvuje hlavou. Tvoříme si tím vztahy. Ne jen ty mezi partnerem, šéfem nebo někým jiným, ale především se sebou samým.

5. „Mrzí mě, že jsem si nesplnil svoje sny.

SPRÁVNÝ OPAK: „Jsem rád, že jsem si splnil své sny.“

Věta, které bychom se měli vyhnout obrovským obloukem a pravděpodobně věta, která má ze všech největší význam. Sny s námi byly od malička. Toužili jsme být čímkoliv – kosmonaut, policista, tenista, hokejista atd. Když jsme byli děti, nikdo nám to nemohl vymluvit z naší hlavy. V těch dobách jsme si prostě dokázali sáhnout na hvězdy leckdy. Časem lidé stárnou a stárne i jejich vize snů. Častokrát se dostávají na křižovatku, na níž nevědí, jakou směrovku mají “vyhodit”.

Dělejte to, co vás naplňuje. Snažte se v tom být den co den lepší a uvidíte, že na své sny můžete dosáhnout. Někdy je třeba pro daný sen obětovat mnoho, ale pak je ta chuť ještě sladší a příjemnější. Mějte na konci života to, po čem jste opravdu toužili.

Při běhu za svými sny nezapomeňte na jednu důležitou věc – být šťastní. Je smutné zjistit, že sice máte, co jste chtěli, ale úsměv v cíli není vidět. Dělejte vše s radostí, i když někdy člověk musí dělat věci, které jsou proti jeho srsti a musí zažívat situace, při kterých mu do smíchu není. Člověk s úsměvem a radostí k sobě přitahujeme mnohem více věcí, které si přeje a po kterých touží.

6.„Mrzí mě, že nejsem vyrovnaný sám se sebou.“

SPRÁVNÝ OPAK: „Jsem rád, že jsem tady nezanechal žádné škody a jsem vyrovnaný sám se sebou.“

Na konci života nám nezbývá příliš mnoho času. Navíc, pokud jsme po sobě zanechali několik neřestí. Nestíháme vyřešit všechno. Možná i ano, ale nedostaneme tolik času a prostoru. Nezanechávejme za sebou negativní stopy. Snažme se v životě žít v míru a nakonec ten mír najít i na smrtelné posteli, do které si každý z nás bude lehat. Nedá se s každým vycházet, protože každý z nás je jiný. Kdyby nás má každý rád, tak něco není v pořádku. I přesto, nenechávejme všechny odpuštění na poslední chvíle. Zbavme se toho zlého co nejdříve a odpusťme i sobě. Vyrovnejme se sami se sebou ihned, jak to bude možné.

Jednoduše řečeno – žijme tak, abychom se nebáli zemřít. Každý z nás je ve strachu a ten moment jednou určitě přijde. Kouzlo je v tom, že nevíme, kdy to bude. Držme se těchto vět, ale v tom správném stylu, který je popsán níže. V posledních dnech a minutách bude jistě náročné zavolat všem a říci jim, jak moc je máme rádi, nebo jak jim odpouštíme za to, co provedli.

Nechte se vézt pouze sebou samým. Využívejte každou příležitost, která se vám zdá být ta pravá. Nezapomínejte na důležité lidi. Mluvte, co máte na srdci. Uskutečňujte své sny a “hýčkejte” sami sebe.