V dnešní době se setkáváme často se slovem “leadership”. Ale co to ve skutečnosti je? Je to pozice, nebo spíše proces? A jaký je rozdíl mezi leaderem a manažerem? Na vysvětlení rozdílu nabízím příklad. Představme si skupinu lidí, kteří pracují v amazonském pralese. I když mají mačety, prodírají se pralesem mezi liánami velmi pomalu, metr po metru. Celá skupina pracuje nepřetržitě, cíl je společný: prosekat se k vodě, k řece. Manažerem je ten, který řekne: “Lidi, za další hodinu musíme postoupit o dalších 200 metrů a do večera musíme zdolat kilometr!” I když bude na všechny křičet, i když si sám stoupne do čela a bude jako první prosekávat cestu, pořád to je manažer. Vedoucí je naopak ten, kdo vyleze na nejbližší strom a zakřičí: “Stát, už ani krok! Řeka je na druhou stranu!” Být leaderem znamená daleko více, než jen řídit lidi. Je to jejich leadership, neboli vedení. Pokud se chceme stát opravdovým leaderem, čeká na nás 5 úrovní leadershipu.  

1. Úroveň: Pozice

Tahle úroveň je o právu. Je to základní úroveň leadershipu a stejně jako všechno ostatní, má i poziční úroveň svoje negativa i pozitiva. Poziční leadership bývá dost často samotářský, a to proto, že vás lidé následují, protože musejí, ne protože chtějí! Leader, který na této pozici zůstává příliš dlouho, klade větší důraz na práva než na zodpovědnost. (“Já jsem tady vedoucí, takže mě budete poslouchat!”) Poziční leadeři velmi často soustředí své úsilí na službu sobě nebo dané organizaci a na druhé berou jen malé ohledy. U těchto leaderů se často setkáváme s velkou fluktuací zaměstnanců nebo spolupracovníků. Proto doporučuji přesunout se co nejrychleji v leadershipu dále.  

2. Úroveň: Svolení

Na této úrovni se již bavíme o vztazích. Lidé nás následují, protože chtějí! Leadeři této úrovně přesouvají své zaměření od JÁ k MY. Protože je tato úroveň o vztahu, resp. svolení, je práce na této úrovni celkově příjemnější. Leadeři 2. úrovně jednoduše budují vztahy, díky kterým se lidé nechají vést. Typického leadera této úrovně poznáte jednoduše – upřímně se zajímá o lidi. Zajímá se o jejich zájmy, problémy a proto má jejich důvěru. Na druhou stranu leadership založený na svolení může někomu připadat příliš slabý. Pokud chceme být leadery 2. úrovně, potřebujeme poznávat jednotlivé lidi jako celek, ale nejdříve musíme poznat sami sebe a získat sebejistotu.  

3. Úroveň: Produkce

Pokud se dostaneme jako leadeři na 3. úroveň, je to díky výsledkům. Lidé nás následují kvůli tomu, co jsme udělali pro danou organizaci, resp. kvůli tomu, co jsme dokázali. Tato úroveň leaderhipu dodává leaderovi důvěryhodnost. Už to není jen pozici, o vybudovaných vztazích, je to o dosažených výsledcích. Jak řekl Peter Drucker: “V oblasti byznysu existují dva druhy lidí: ti, kteří dosahují výsledků a ti, kteří vám vysvětlují, proč jich nedosahují.”
Skuteční leadeři vědí jak být produktivní! Leadership zaměřený na produkci vytváří drive.

4. Úroveň: Personální rozvoj

Klíčovým faktorem u této úrovně je reprodukce. Lidé nás následují kvůli tomu, co jsme udělali pro ně osobně. Leadeři na 4. úrovni se reprodukují! Začínají být skvělí nejen díky své síle, ale také díky schopnosti posilovat druhé. Leadeři této úrovně vnímají lidi jako to nejcennější, a proto mohou vytvořit elitní organizace. Tito leadeři mění životy lidí, které vedou a to díky možnosti osobního naplnění. Tento leadership je zárukou udržitelného růstu.

5. Úroveň: Vrchol

Tuto úroveň můžeme vystihnout jedním slovem = respekt. Lidé nás následují kvůli tomu, kdo jsme a co představujeme.
Leadeři, kteří dosáhnou vrcholu, jsou vzácní. Tento leadership je nejen souhrnem dobrého vedení na všech čtyřech úrovních, ale také vyžaduje vysokou míru dovedností a jisté množství přirozeného talentu pro leadership. Leadeři na této úrovni se liší od všech ostatních zejména proto, že dokážou rozvíjet ostatní leadery, aby dosáhli 4. úrovně. Vynikají nad všemi a vypadá to, že kamkoliv jdou, přinášejí s sebou úspěch. Leadeři na 5. úrovni za sebou zanechávají odkaz. Na začátku jsem se ptal, jestli je leadership pozice nebo proces. Leadership je proces, a to proces budování.
Leadeři nemění jednu úroveň za druhou. Novou úroveň přidávají vždy na tu předchozí, budují se. Pokud jsme leadeři, lidé na nás budou reagovat podle toho, na jaké úrovni s nimi jsme. Čím výše stoupáme po žebříku leadershipu, tím je pro nás snazší vést. K čemu jsou dobří leadeři? Jednoduše proto, že bez nich nemůže nikdy vzniknout elitní organizace dosahující pravidelných výsledků. A pamatujme, že nejdůležitější vlastností leadershipu není dokonalost, ale důvěryhodnost. Lidé vám musí věřit. A proto, pokud chcete být nebo už jste leaderem a chcete se dostat na nejvyšší úroveň, musíte být důvěryhodní. Zamyslete se, jste opravdu důvěryhodní?

Pokud chcete znát o této problematice více, doporučujeme knihu: Týmová spolupráce od Johna C.  Maxwella.