Umění naslouchat patří mezi základní výbavu každého schopného manažera, šéfa, podnikatele, zkrátka dobrého lídra.
Bez informací, které k nám přicházejí od druhých lidí, bychom nemohli úspěšně rozvíjet svoje vize, řídit pracovní týmy, ani budovat funkční mezilidské vztahy. Naslouchání je třeba vnímat ze dvou perspektiv – jako okamžiky, kdy nasloucháme druhým lidem my sami, a chvíle, kdy druzí naslouchají nám.
Pro efektivní leadership jsou důležité obě roviny, pro lídra samotného pak především schopnost naslouchat a porozumět všemu, co říkají ostatní. Dezinterpretace a špatné pochopení vede často k nedorozumění a demotivaci lidí. Proto je nutné „se vyladit“ na správnou frekvenci. Schopnost naslouchat by měl lídr neustále rozvíjet a následně ji učit druhé, buď pasivně jako vzor a inspirátor, nebo aktivně jako mentor.
Existují tři osvědčená pravidla naslouchání prověřená dlouholetou praxí:
- Otevřená mysl
- Potlačení ega
- Zpětná vazba
Otevřená mysl
Ke každé diskusi nebo aktivnímu naslouchání potřebujeme otevřenou mysl. Nezablokovanou. Nezatíženou domněnkami, očekáváními nebo běžným „provozním smetím“ typu Poslal jsem ten e-mail? V kolik jsme vlastně dnes chtěli jít na oběd? Jestli nestihnu termín, tak mě šéf přetrhne. apod. Kouzlo se skrývá v soustředění s čistou hlavou. Abychom mohli druhým plně naslouchat, musíme se oprostit od všech rušivých elementů včetně vlastních myšlenek. Otevřená mysl znamená mimo jiného také určité naladění na stejnou vlnu, na shodnou frekvenci.
Potlačení ega
Vlastní ego často potlačuje komunikaci a naslouchání a nutí nás druhé nevnímat. Chce se prosadit na úkor ostatních. V rozhovoru se projevuje v různých formách: někdy skákáním do řeči, jindy nutkáním reagovat nebo říci něco „opravdu přínosného“ nebo častým přerušováním a vynucováním si slova. To, co potřebují obě strany, aby si mohly navzájem dobře naslouchat a vnímat se, je prostor. Tolik, kolik je ho třeba. Když nasloucháme, jsme naladěni na toho druhého, vnímáme kontext, sledujeme jeho reakce. Navíc máme čas si v hlavě srovnávat souvislosti a zařazovat věci tam, kam patří. V některých případech dokonce už ani není třeba mluvit, protože již bylo řečeno vše. Není tedy nutné se projevovat a pouštět ke slovu své ego.
Zpětná vazba
Zpětnou vazbou v kontextu naslouchání mám na mysli ověřování toho, co slyšíme. Důležitou roli hrají otázky a věty typu „jestli dobře rozumím“, „máte na mysli“ či „to, co říkáte, chápu takto“. Jde vlastně o určitou kontrolu „překladu“, protože každý chápeme stejné věci různým způsobem. Ruku v ruce s ověřováním jde parafrázování. Když parafrázujeme a používáme shodné nebo podobné formulace jako druhá strana, snažíme se svým vlastním jazykem uspořádat informace tak, jak jim rozumíme. Druhé straně pak dáváme možnost náš úhel pohledu potvrdit, nebo korigovat. Na takovém principu je založeno např. koučování. Zpětná vazba v obecném pojetí představuje jeden z nejmocnějších manažerských nástrojů, který navíc nestojí téměř nic, jen trochu času a úsilí.
Věděli jste, že nedostatečná zpětná vazba patří mezi tři hlavní důvody odchodu schopných zaměstnanců z firmy?
Naslouchat druhým nicméně nestačí. Jako lídři bychom při získávání a přijímání informací měli zapojit všechny možné „nástroje“ jako empatii, smysl pro spravedlnost, pochopení, určitý druh velkorysosti a přátelský tón. To, zda si počínáme správně, poznáme z reakcí druhé strany. Naslouchání – vědomé a aktivní naslouchání – je víceméně návyk, který si může osvojit kdokoli. Každodenní trénink nás pak bude posouvat dál, stejně jako když se učíme slovíčka nebo si zlepšujeme kondici při sportu.
Aktivnímu naslouchání se lze naučit a ocení ho každý, kdo se chystá vést menší, či větší tým lidí, nebo chce zdokonalit své dovednosti při práci s jednotlivci a skupinami – třeba při školení, mentoringu, nebo koučování. Pokud byste potřebovali poradit, či se přímo v aktivním naslouchání zdokonalit, napište nám do GROWINGPEOPLE, rádi si na vás uděláme čas. Kontakty najdete na našem webu www.growingpeople.cz.
