Občas u nás na dveře v pochmurném zimním období zaťuká nevítaný host jménem depka. Host nečekaný a co hůř, nezvaný. Nechceme mu otevřít, ale někdy je silnější než my a prostě k nám proklouzne. Přijde si k nám jen tak, na nějakou dobu se u nás uvelebí, drze si nabídne, na co má chuť a připraví nás o všechno naše získané štěstí, které si pečlivě střádáme a myslíme si, že je všechno fajn a nic nás nezaskočí. Že jsme na všechno připraveni.
Je to náš zarytý nepřítel. Jistě jej všichni znáte. I ty pocity, které provází a které proudí naším tělem, když je u nás doma a ne a ne odejít. Střídají se pocity bezmoci, beznaděje, méněcennosti, nedůvěry v sebe samé, apod. Místo toho, abychom jej vyhodili, zápasíme s ním ve svém vlastním domě a ještě sami sebe litujeme, že jej nedokážeme vyprovodit ven. Po dlouhém a náročném boji, kdy se zázrakem vzchopíme, depka odchází a najednou dokážeme vidět věci jinak, čistěji a moudřeji.
Tento náš nepřítel, kterého neradi k sobě pouštíme, v nás zanechá i něco dobrého, ačkoliv si to člověk po dobu návštěvy nepřipouští. Naučí nás poznat o něco lépe sebe samé, naše nedostatky a nedokonalosti, na kterých můžeme začít pracovat. Získáme jiný pohled na věc a nasbíráme nové zkušenosti a postupy, jak zase o něco lépe zvládat určité situace. Ukáže nám naše nejslabší místo, které je zároveň tím nejsilnějším, protože člověk je paradoxně nejsilnější tehdy, je-li úplně na dně. A to, že jsme úplně dole, znamená, že budeme zase stoupat. Život totiž není rovná lávka, po které kráčíme, aniž bychom se nenamočili. To by ani přirozeně nešlo. Člověk se musí vyvíjet a posouvat vpřed. A to jen díky tomu, že šlápne vedle nebo se pod ním lávka prolomí. Jedině tak člověk spadne do vody, kde se začne topit, ale pokud chce přežít, naučí se plavat a začne životem krásné proplouvat.
Podělím se s vámi o 15 myšlenek Dalajlámy. Pokud jste milovníky moudrých citátů a myšlenek, ve kterých je obrovské kouzlo a pravda, pomohou vám zklidnit mysl a vyvolají ve vás pocit jistoty, bezpečí a bezpochyby chuť do dalších dní.
1. „Na každou tragédii, která se nám přihodí, můžeme reagovat dvěma způsoby. Buď ztratíme veškerou naději a upadneme do sebezničujících návyků. Anebo ji začneme vnímat jako výzvu a nalezneme svou vnitřní sílu.“
2. „Co mě na světě nejvíce překvapuje, je člověk. Protože obětuje své zdraví, aby vydělal peníze. Pak obětuje své peníze, aby obnovil své zdraví. Tolik se bojí o svou budoucnost, že si neužívá přítomnost. Ve výsledku nežije život v přítomnosti ani v budoucnosti. Žije, jako kdyby nikdy neměl zemřít, a nakonec umírá, aniž by ve skutečnosti vůbec žil.“
3. „Ano, každá tragédie, která se nám přihodí, může být zdrojem naší síly. Bez ohledu na druh zkušenosti a bolestivost, která ji provází, nikdy nesmíme ztratit naději. Protože teprve když ztratíme naději, to je skutečná katastrofa.“
4. „Jednu důležitou věc musíme mít pořád na paměti a nechat se jí vést životem. Bez ohledu na to, co o nás lidé říkají, jsme takoví, jací jsme. Ne druhých, ale sebe se ptejme, jak chceme prožít svůj život. Pouze my si můžeme pečlivě zvážit: Co mi vlastně brání žít tak, jak ve skutečnosti chci?“
5. „Pochopme, že lidé využívají různé cesty ke svému naplnění a štěstí. Jen proto, že nejsme na jejich cestě, neznamená to, že jsme se ztratili.“
6. „Rozlišujme druhé lidi. Když někdo vhodně ukazuje na naše chyby a nedostatky, ten si zaslouží náš respekt a poděkování, protože nám pomáhá odhalovat poklad ukrytý v našich schopnostech. Ale něco jiného je, když se nám někdo snaží být naším nepřítelem. Nebuďme zklamaní z toho, že ho nemůžeme změnit. Ani lžíce nemůže ochutnat jídlo, které nese. Stejně tak hloupý člověk nemůže pochopit nás, i když mu naše pohledy podáváme chutně a se šalvějí“
7. „Štěstí pokaždé nepřichází s vytrvalostí – s tím, o co se snažíme a čeho nakonec dosáhneme. Štěstí naopak často přichází s tím, co vůbec neočekáváme, a přesto se s tím pokorně smíříme.“
8. „Skutečným vítězem je ten, kdo dokáže porážet svůj hněv a zlobu.“
9. „Vnitřní klid je základní klíč. Když udržujeme vnitřní klid, vnější problémy na nás nemají takový vliv. Zatímco když žádný vnitřní klid nepěstujeme, pak bez ohledu na to, jak komfortní máme život, se můžeme nepřetržitě bát, zneklidňovat a trápit sebemenšími problémy.“
10. „Přemýšlejme o tom, jak se chováme, protože se stáváme svou vlastní obětí. Když se chováme špatně, všechno se nám ve zlém vrací. Například naše smilství a cizoložství povede k tomu, že tak jako jsme nedůvěryhodní ve svých očích, přestanou být i lidé pro nás důvěryhodní, protože je budeme soudit podle sebe. Negativním chováním tedy nehandicapujeme ani tak druhé, jako sami sebe.“
11. „Štěstí není něco, co už někde existuje a jednou to přijde za námi. Štěstí vychází z našich činů.“
12. „Vyhrát nad sebou poprvé znamená uvědomit si, že mohu vyhrát tisíce dalších bitev.“
13. „Základním cílem člověka není být lepší než jiný člověk, nýbrž být lepší než vlastní včerejší Já.“
14. „Zvolme si být optimistou. Ten se cítí lépe. A pocity rozhodují o tom, k jakým činům se rozhodneme.“
15. „Nikdy nebudeme spokojeni s vnějším světem, dokud nezačneme spokojeností v sobě.“
Mně osobně tyto výroky pomáhají se vzchopit a mít lepší náladu. Je to jeden z jednodušších způsobů, pokud nemáte u sebe nikoho, komu byste se mohli vypovídat. Jak pomohly vám?
Souvísející článek: Co když někdo nevěří v naše plány? Existuje osoba, o kterou se dá opřít!