Filosofie je pro někoho jen pavěda, díky našemu pragmatickému přístupu ke světu dnes nemá mezi exaktními vědami místo. Právě v tom je síla filosofie. Kdyby nebyla potřebná a mocná, nikdy by se neudržela tolik tisíciletí. Filosofie je první věda, o níž máme dochované záznamy a moderní vědy se z ní vydělují až v osmnáctém, někdy i devatenáctém nebo dvacátém století.
Není to nic víc než umění kritického myšlení. Umění nahlédnout za oponu a vymanění se ze zavedených paradigmat. V tom je ale zároveň její síla. I sebemenší studium této vědy naprosto změní pohled na svět a realitu. Nic není jednoznačné, nic nemá jen jednu stránku, vlastně je dost možné, že nic neexistuje, ale to už zabíháme moc daleko.
Jedním z prvních filosofických spisů vůbec je Tao-te-ťing. V pátém století před Kristem jej na popud vojáků napsal čínský mudrc Lao-C‘. Když chtěl Čínu opustit, zadrželi jej údajně vojáci a přinutili jej vytvořit tento spis, jelikož věděli, že by si své vědění vzal do hrobu.
Tao je všechno a nic. Tao nemá začátek ani konec, a právě proto objímá naprosto vše. Není to Bůh, není to nic živého nebo mrtvého. Knížku jsem četl již několikrát a nabyl jsem dojmu, že jde o jakýsi prazákladní princip, ale můj názor není vůbec směrodatný. Celá kniha Tao-te-ťing má sice jen osmdesát stránek formátu A6 a na každé z nich je podobná básnička, ale mezi začátkem a koncem této knihy je však obsaženo mnohem více vědění, pochopení a moudrosti než ve všech moderních manažerských příručkách dohromady.
Vybral jsem jen několik úryvků z tohoto nevyčerpatelného zdroje vědění. Všem doporučuji přečíst, jelikož i forma knihy dokonale koresponduje s tím, jak se má Tao projevovat – je kratičká, ale její hloubka neskonalá.
1. Co je Tao?
Ani ten nejlepší výklad není Tao,
žádné jméno jej nevystihuje.
Podstata je nepojmenovatelná,
pojmenování odráží jen jednotlivé projevy.
Ve snaze porozumět světu, popisujeme povrch věcí,
podstatu však lze spatřit pouze bez snahy kategorizovat.
Intelektuální úvahy obsáhnou projevy,
Tao však lze poznat jedině bez myšlení.
Realita má mnoho matoucích forem,
jejich bezejmenný zdroj však zůstává stejný.
Tato podstata je největším mystériem,
branou k podstatě všeho.
5. Neunavuj se mluvením
Nebe a Země nemají oblíbence,
se vším jednají se stejnou lhostejností.
Také moudrý je lhostejný,
s dobrými i špatnými lidmi jedná stejně.
Prostor mezi Nebem a Zemí je jako měch.
Ačkoliv je prázdný, je nevyčerpatelný.
Pracuj s ním a bude vydávat stále více.
Neunavuj se přílišným vysvětlováním.
Je lepší vést příkladem.
9. Včas přestaň
Než přelít pohár, lépe přestat jej včas nalévat.
Nadmíru broušená čepel nezůstane ostrá dlouho.
Nahromaděné poklady nelze uhlídat.
Chlubení se bohatstvím a poctami přivodí pád.
Po dokončení svého díla odejdi do ústraní.
Taková je cesta Nebes.
13. Přízeň je jako nepřízeň
Chvála je stejně ponižující jako odsouzení,
pocta je stejným neštěstím jako pohroma.
Proč je chvála stejně ponižující jako odsouzení?
Snažíme-li se druhým zavděčit, stáváme se jejich otroky.
Proč je pocta stejným neštěstím jako pohroma?
Upřednostňujeme-li se, bojíme se ztráty svého postavení.
Kdybychom se neupřednostňovali, necítili bychom strach.
Pouze ten, kdo si váží druhých jako sebe, může ostatní vést.
Pouze ten, kdo miluje svět jako sebe, může světu vládnout.
27. Zdokonaluj se
Kdo dobře chodí, nezanechává stopy,
kdo dobře mluví, nedělá chyby,
kdo dobře počítá, nepotřebuje počítadlo,
kdo dobře zamyká, nepoužívá zámek,
kdo dobře svazuje, nemusí vázat uzly.
Ten, kdo umí, snadno poradí tomu, kdo neumí,
nebo opraví rozbité věci, aby nadále sloužily.
Nikoho neodmítne a s každou výzvou se zdokonaluje.
Ten, kdo ví, je tedy učitelem toho, kdo neví.
A ten, kdo neví, pro něj představuje lekci.
Kdo si neváží učitele nebo nové lekce,
bude bloudit, i kdyby byl sebechytřejší.
Taková je podstata problému.
29. Nezasahuj do světa
Chceš ovládnout svět a změnit jej podle sebe?
Dosud se to nikomu nepodařilo.
Svět je dokonalý, nedá se nepřirozeně vylepšovat.
Zkusíš-li jej změnit, zničíš jej,
zkusíš-li jej ovládnout, ztratíš jej.
Svět je v neustálém pohybu
a lidé se od sebe liší zájmy i povahou.
Když chce jít někdo dopředu, ostatní se nepřidají,
když chce někdo zvětšovat svou moc, ostatní jej oslabují,
když chce někdo expandovat, ostatní působí proti němu.
Moudrý se nesnaží věci prosazovat silou,
nechává vše přirozeně plynout.
44. Chtivost vede ke ztrátě
Jméno nebo tvé Já – co je ti bližší?
Život nebo majetek – co je cennější?
Zisk nebo ztráta – co je bolestivější?
Přílišné lpění na věcech vede k utrpení.
Přílišné hromadění vede ke ztrátě.
Spokojený člověk není nikdy zklamán.
Kdo ví, kdy přestat, vyhne se mrzutostem.
55. Vnitřní harmonie
Ten, kdo žije v souladu s Tao
je jako čerstvě narozené dítě.
Nebojí se, že jej uštkne had,
bodne hmyz a napadnou šelmy nebo dravci.
Kosti má slabé, svaly měkké, ale drží Tao pevně.
Nezná spojení mezi mužem a ženou, přesto je celistvý.
Může křičet celý den a neochraptí.
Toto je dokonalá vnitřní harmonie.
Kdo dosáhl vnitřní harmonie, poznal věčnost.
Kdo poznal věčnost, dosáhl osvícení.
Moudrý se nesnaží o dlouhý život
a nenechá svou mysl zatemnit vášněmi.
Nadměrný výdej energie vede k vyčerpání.
Co není v souladu s Taem, brzy zaniká.
63. Velké začíná jako malé
Při práci dělej i to, co tě nebaví
a nepřemýšlej nad velikostí úkolu.
I velký nepříjemný úkol se dá zvládnout,
pokud na něm člověk soustavně pracuje.
Moudrý se soustavně věnuje malým věcem
a tak dosáhne velkých.
Nehledí na vlastní pohodlí
a tak je pro něj vše snadné.
Kdo lehkomyslně slibuje,
bude mít velké potíže
a nakonec ztratí důvěru všech.
Moudrý již od začátku počítá s problémy
a díky tomu se jim vyvaruje.
67. Tři poklady
Lidé říkají, že učení o Tau je nesmyslné,
to právě dokazuje jeho velikost.
Pokud by dávalo lidem smysl, nikdo by o něm nevěděl.
Tři vlastnosti považuji za vzácné poklady.
Skromnost, soucit a neusilování o moc.
Ze skromnosti vyplývá štědrost,
ze soucitu vyplývá odvaha,
z neusilování o moc vyplývá schopnost vést druhé.
Kdo je štědrý bez skromnosti,
kdo je odvážný bez soucitu,
kdo chce vést a usiluje o moc,
přivolává na sebe problémy.
Soucit vede k vítězství v bitvě a k síle v obraně.
Soucitné lidi chrání sama nebesa.
71. Přiznej svou nevědomost
Kdo ví, že nic neví, je moudrý,
kdo neví, že nic neví, je nemocný.
Nemoci se zbavíme, jen pokud o ní víme.
Moudrý zná své nedostatky a proto je dokonalý
Existuje několik překladových verzí Taa a mnoho verzí s komentáři k jednotlivým částem knihy. Její moudrost nikdy nelze pochopit v úplnosti, ani po desátém přečtení všech překladů. Po každém dalším čtení má však poselství pro člověka úplně jiný rozměr, a proto nemohu než všem tento prastarý filosofický spis doporučit mnohem více než knihy typu „Jak uspět za…“, „Deset minut denně pro…“.